Příznaky syndromu vyhoření  u pracovníků přímé obslužné péče

Zichová, Eliška

dc.contributor.advisor	Benešová, Veronika
dc.contributor.author	Zichová, Eliška
dc.date.accessioned	2021-12-08T14:00:06Z
dc.date.available	2021-12-08T14:00:06Z
dc.date.issued	2017
dc.date.submitted	2017-05-15
dc.identifier.uri	https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/34973
dc.description.abstract	Tato diplomová práce byla zaměřena na výskyt syndromu vyhoření u pracovníků přímé obslužné péče (PPOP). Míra vyhoření byla stanovena na základě vyplnění Copenhagen Burnout Inventory dotazníku u PPOP respondentů ze šesti pražských domovů pro seniory. Výskyt syndromu vyhoření se u nich pohyboval mezi 3045 %, zatímco tato hodnota byla nižší u zaměstnanců Armády ČR (1832 %), kteří byli použiti jako srovnávací soubor. PPOP respondenti měli významně vyšší míru personálního, pracovního, klientského a celkového vyhoření než armádní zaměstnanci. Dalším cílem bylo ověřit, zda supervize vede ke snížení výskytu příznaků syndromu vyhoření. Výsledky této práce neprokázaly významné zlepšení míry vyhoření v zařízeních péče o seniory, které mají k dispozici supervizi. Při hledání toho, co vede nejčastěji ke změně oboru u pracovníků přímé obslužné péče se syndromem vyhoření, bylo zjištěno, že respondenti s vyšší mírou vyhoření hledají méně stresující práci. Délka praxe měla jen hraniční význam pro závažnost syndromu vyhoření u PPOP, zatímco dosažené vzdělání ani věk respondentů neměly významný vliv na závažnost tohoto syndromu. Závěrem lze konstatovat, že tato práce potvrdila důležitost vztahu respondenta k jeho práci, který byl nepřímo úměrný jeho míře vyhoření. Respondenti hledající méně stresující práci byli více vyhořelí než respondenti, kteří by hledali jiné kvality svého dalšího zaměstnání. Tento významný rozdíl byl nalezený ve všech zkoumaných souborech. Naopak ti, kdo nacházeli naplnění ve své práci, byli méně vyhořelí než respondenti, kdo nepovažovali svou práci za své poslání. Tyto nálezy jsou v souladu s představou, že výrazné pracovní zaujetí představuje určitou ochranu proti pracovnímu vyčerpání a vyhoření.	cze
dc.format	91
dc.format	91
dc.language.iso	cze
dc.publisher	Jihočeská univerzita	cze
dc.rights	Bez omezení
dc.subject	Syndrom vyhoření	cze
dc.subject	supervize	cze
dc.subject	personální vyhoření	cze
dc.subject	pracovní vyhoření	cze
dc.subject	klientské vyhoření	cze
dc.subject	ztráta pracovního zaujetí	cze
dc.subject	rizikové faktory	cze
dc.subject	ohrožené profesní skupiny.	cze
dc.subject	Burnout syndrome	eng
dc.subject	supervision	eng
dc.subject	personal burnout	eng
dc.subject	work-related burnout	eng
dc.subject	client-related burnout	eng
dc.subject	work engagement loss	eng
dc.subject	risk factors	eng
dc.subject	professions at risk.	eng
dc.title	Příznaky syndromu vyhoření u pracovníků přímé obslužné péče	cze
dc.title.alternative	Symptoms of burnout among the staff of direct service care	eng
dc.type	diplomová práce	cze
dc.identifier.stag	48838
dc.description.abstract-translated	This dissertation was focused on burnout syndrome among the staff of direct service care. The degree of burnout was estimated using Copenhagen Burnout Inventory questionnaire which was completed by the respondents from six Prague homes for seniors. The burnout incidence in this group was 30-45 %, whereas it was only 18-32 % among Czech Army employees who were studied for comparison. The staff of direct service care had significantly higher degree of personal, work-related, client-related and total burnout than army employees. Further aim was to verify whether supervision leads to lowered incidence of burnout symptoms. However, this study did not reveal any improvement of burnout degree in homes for seniors in which supervision was installed. When searching for most frequent reasons of profession change among the staff of direct service care, it was demonstrated that respondents with higher burnout degree were looking especially for less stressing work. Practice length was only of borderline importance for the severity of burnout syndrome, while age or education had no significant influence on this syndrome among the staff of direct service care. In conclusion, this study confirmed the importance of respondent relation to their job, which was inversely proportional to their burnout degree. The respondents looking for less stressing work had higher degree of burnout than those who searched for other qualities of their future job. This important difference was demonstrated in all groups examined. On the contrary, those who found their realization in their work were less burned out than those who did not consider work as their mission. These findings are in agreement with the idea that the pronounced job engagement represents a definite protection against work exhaustion and burnout.	eng
dc.date.accepted	2017-05-31
dc.description.department	Zdravotně sociální fakulta	cze
dc.thesis.degree-discipline	Rehabilitační - psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory	cze
dc.thesis.degree-grantor	Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta	cze
dc.thesis.degree-name	Mgr.
dc.thesis.degree-program	Rehabilitace	cze
dc.description.grade	Dokončená práce s úspěšnou obhajobou	cze
dc.contributor.referee	Dvořáčková, Dagmar