| dc.contributor.advisor | Hudáčková, Andrea | |
| dc.contributor.author | Hulínská, Silvie | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-08T13:59:59Z | |
| dc.date.available | 2021-12-08T13:59:59Z | |
| dc.date.issued | 2017 | |
| dc.date.submitted | 2017-08-18 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/34952 | |
| dc.description.abstract | V diplomové práci s názvem Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra jsme se zabývali různými aspekty ošetřovatelské péče v iktovém centru. Rozvoj výzkumu v oblasti ošetřovatelské péče v iktovém centru zaostává za rozvojem rychle přibývajících medicínských poznatků. S rozvojem lékařské péče by měla ošetřovatelská péče pružně reagovat. Výzkumným záměrem bylo získat komplexní informace o předcházení komplikacím u pacientů v iktovém centru pomocí ošetřovatelské péče. Zkoumali jsme, jaké komplikace mohou u pacientů s akutním iktem nastat a jak je lze ovlivnit ošetřovatelskou péčí.
Stanovili jsme tři cíle: zjistit, které komplikace CMP jsou v akutní fázi ovlivnitelné ošetřovatelskou péčí, identifikovat ošetřovatelské činnosti, kterými sestry v iktových centrech zajišťují prevenci komplikací a zjistit překážky a omezení preventivní ošetřovatelské péče v iktovém centru. Těmto cílům odpovídá pět stanovených výzkumných otázek.
Zajímaly nás názory personálu na poskytovanou ošetřovatelskou péči a chtěli jsme poznat také vnímání poskytované péče samotnými pacienty. Snažili jsme se identifikovat stěžejní místa ošetřovatelské péče, odhalit slabá místa a případné nedostatky a usilovali jsme o nalezení východisek pro možné zlepšení péče.
K dosažení cílů práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl individuální hloubkový polostrukturovaný rozhovor s deseti respondenty. Rozhovory byly podrobeny kvalitativní analýze pomocí programu ATLAS.ti. Kódováním bylo identifikováno celkem 104 kódů, které byly seskupeny do 20 kategorií.
Identifikovali jsme 18 komplikací, které mohou u pacienta s CMP nastat. Ke všem těmto komplikacím jsme nalezli intervence, kterými se dají předcházet nebo zmírnit. Z výsledků dále vyplynulo, že sestry pracující v iktovém centru, by měly mít ARIP, spíše než vysokoškolské vzdělání. Vhodné je i specializační vzdělání v neurologické problematice, které mohou sestry nabýt prostřednictvím seminářů a kurzů zaměřených na problematiku CMP postgraduálně, při výkonu povolání.
Identifikovali jsme systémové bariéry ošetřovatelské péče, mezi které jsme zařadili nedostatek materiálu, nedostatek času a nedostatek personálu. Jako překážky ze strany ošetřovatelského personálu jsme identifikovali lhostejnost sester, špatná nálada, špatné navázání spolupráce s pacientem, uspěchaná péče, fyzické limity (bolesti zad, únava), nedostatečná informovanost, znalosti, vědomosti či dovednosti, nedostatečná spolupráce v kolektivu. Jako překážky ze strany klienta jsme vyhodnotili fatické poruchy, poruchy vnímání, poruchy čití, bezvědomí, maladaptace na nemoc, nespolupráce, nesympatie, nedůvěra, negace, agrese, neklid, dezorientace, apatie, deprese, únava, vyčerpání, strach, stud, neznalost, přecenění vlastních schopností, konflikt s rodinou pacienta.
Během výzkumu vyvstaly ještě další zajímavé skutečnosti, které se přímo nevztahují ke stanoveným cílům a výzkumným otázkám. | cze |
| dc.format | 177 | |
| dc.format | 177 | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | cévní mozková příhoda | cze |
| dc.subject | iktus | cze |
| dc.subject | neurologické ošetřovatelství | cze |
| dc.subject | iktové centrum | cze |
| dc.subject | stroke | eng |
| dc.subject | ictus | eng |
| dc.subject | neurological nursing | eng |
| dc.subject | stroke center | eng |
| dc.title | Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra | cze |
| dc.title.alternative | Nursing Care as a Complication Prevention Tool in the Patient Stroke Center | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 47125 | |
| dc.description.abstract-translated | In the diploma thesis called Nursing Care as a Complication Prevention Tool in the Patient Stroke Center, we dealt with various aspects of nursing care in the stroke center. The development of nursing research in the stroke center lags behind the development of rapidly growing medical knowledge. With the development of medical care, nursing care should respond flexibly. The research intent was to get comprehensive information on preventing complications in patients in the stroke center using nursing care. We have investigated the complications that may arise in patients with acute stroke and how they can be affected by nursing care.
We have set three goals: to find out what stroke complications can be influenced in the acute phase by nursing care, to identify nursing activities by nurses in stroke centers to prevent complications and to identify obstacles and limits of preventive nursing care in the stroke center. These objectives correspond to five identified research questions.
We were interested in the opinions of the staff on the provided nursing care and we also wanted to know the perception of the care provided by the patients themselves. We have tried to identify key nursing care sites, identify weaknesses and possible shortcomings, and have sought to find the basis for possible improvement in care.
The qualitative research strategy was chosen to achieve the objectives of the thesis. The technique of data collection was an individual depth semi-structured interview with ten respondents. The interviews were subjected to qualitative analysis using the ATLAS.ti program. By coding, a total of 104 codes have been identified, grouped into 20 categories.
We identified 18 complications that can occur with a stroke patient. For all these complications, we have found interventions to be prevented or alleviated. The results also show that nurses working in the stroke center should have specialized education for intensive care rather than college education. Specialized education in neurological issues, which nurses can acquire through post-graduate stroke seminars and exercises, is also suitable.
We have identified systemic barriers to nursing care, including lack of material, lack of time and lack of staff. As obstacles on the part of nursing staff we have identified nursing indifference, poor mood, poor collaboration with the patient, hurried care, physical limitations (back pain, fatigue), lack of awareness, knowledge or skills and inadequate teamwork. As obstacles on the part of the patient we have evaluated speech disorders, perception disorder, unconsciousness, faulty adaptation, lack of cooperation, lack of understanding, distrust, negation, aggression, restlessness, disorientation, apathy, depression, overvaluation of own abilities, conflict with the patient's family.
During the research, other interesting facts emerged that do not directly relate to the goals and research questions. | eng |
| dc.date.accepted | 2017-09-20 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul vnitřní lékařství | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
| dc.thesis.degree-program | Ošetřovatelství | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Havierniková, Lucie | |
