Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra
Abstrakt
V diplomové práci s názvem Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra jsme se zabývali různými aspekty ošetřovatelské péče v iktovém centru. Rozvoj výzkumu v oblasti ošetřovatelské péče v iktovém centru zaostává za rozvojem rychle přibývajících medicínských poznatků. S rozvojem lékařské péče by měla ošetřovatelská péče pružně reagovat. Výzkumným záměrem bylo získat komplexní informace o předcházení komplikacím u pacientů v iktovém centru pomocí ošetřovatelské péče. Zkoumali jsme, jaké komplikace mohou u pacientů s akutním iktem nastat a jak je lze ovlivnit ošetřovatelskou péčí.
Stanovili jsme tři cíle: zjistit, které komplikace CMP jsou v akutní fázi ovlivnitelné ošetřovatelskou péčí, identifikovat ošetřovatelské činnosti, kterými sestry v iktových centrech zajišťují prevenci komplikací a zjistit překážky a omezení preventivní ošetřovatelské péče v iktovém centru. Těmto cílům odpovídá pět stanovených výzkumných otázek.
Zajímaly nás názory personálu na poskytovanou ošetřovatelskou péči a chtěli jsme poznat také vnímání poskytované péče samotnými pacienty. Snažili jsme se identifikovat stěžejní místa ošetřovatelské péče, odhalit slabá místa a případné nedostatky a usilovali jsme o nalezení východisek pro možné zlepšení péče.
K dosažení cílů práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl individuální hloubkový polostrukturovaný rozhovor s deseti respondenty. Rozhovory byly podrobeny kvalitativní analýze pomocí programu ATLAS.ti. Kódováním bylo identifikováno celkem 104 kódů, které byly seskupeny do 20 kategorií.
Identifikovali jsme 18 komplikací, které mohou u pacienta s CMP nastat. Ke všem těmto komplikacím jsme nalezli intervence, kterými se dají předcházet nebo zmírnit. Z výsledků dále vyplynulo, že sestry pracující v iktovém centru, by měly mít ARIP, spíše než vysokoškolské vzdělání. Vhodné je i specializační vzdělání v neurologické problematice, které mohou sestry nabýt prostřednictvím seminářů a kurzů zaměřených na problematiku CMP postgraduálně, při výkonu povolání.
Identifikovali jsme systémové bariéry ošetřovatelské péče, mezi které jsme zařadili nedostatek materiálu, nedostatek času a nedostatek personálu. Jako překážky ze strany ošetřovatelského personálu jsme identifikovali lhostejnost sester, špatná nálada, špatné navázání spolupráce s pacientem, uspěchaná péče, fyzické limity (bolesti zad, únava), nedostatečná informovanost, znalosti, vědomosti či dovednosti, nedostatečná spolupráce v kolektivu. Jako překážky ze strany klienta jsme vyhodnotili fatické poruchy, poruchy vnímání, poruchy čití, bezvědomí, maladaptace na nemoc, nespolupráce, nesympatie, nedůvěra, negace, agrese, neklid, dezorientace, apatie, deprese, únava, vyčerpání, strach, stud, neznalost, přecenění vlastních schopností, konflikt s rodinou pacienta.
Během výzkumu vyvstaly ještě další zajímavé skutečnosti, které se přímo nevztahují ke stanoveným cílům a výzkumným otázkám.