Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.advisorHavránková, Renata
dc.contributor.authorPražák, Marek
dc.date.accessioned2021-12-08T13:35:47Z
dc.date.available2021-12-08T13:35:47Z
dc.date.issued2016
dc.date.submitted2016-05-16
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/123456789/34518
dc.description.abstractČernobylská jaderná havárie, ke které došlo 26. dubna 1986, je největší jadernou havárií v historii lidstva. Během pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho výbuchu a během následného požáru uniklo do životního prostředí obrovské množství radionuklidů. Radioaktivním spadem byla zamořena značná část Evropy včetně tehdejší ČSSR (Československá socialistická republika). Vzdušné proudy kontaminované výbuchem zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Ze zdravotního hlediska byly nejškodlivějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření cesium 137Cs a jód 131I. Ze strany tehdejší vlády občané neobdrželi objektivní a pravdivé zprávy a havárie byla médii vykreslována jako bezvýznamný incident. Za cíle své práce jsem si stanovil: a) Vypracovat přehled okamžitých a zejména dlouhodobých následků havárie. b) Analyzovat znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o následcích černobylské havárie v závislosti na věku respondentů. Pro naplnění vymezených cílů jsem si stanovil následující hypotézy: H1) teoretické rozdělení znalostí obyvatelstva bude mít normální rozdělení, H2) osoby starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby mladší. Dané téma jsem zpracoval pomocí shromažďování dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a publikací vydaných dotčenými institucemi. V úvodní části popisuji výstavbu elektrárny, základní technické parametry použitého reaktoru a průběh a příčiny samotné havárie. Další kapitola je zaměřena na následky havárie v jednotlivých časových etapách okamžité, po 10 a po 20 letech. Věnuji se jak následkům na životech a zdravích lidí, tak následkům ekologickým, sociálně ekonomickým a psychologickým. Dále popisuji stav v tehdejší ČSSR a postupu tehdejší vlády při informování obyvatelstva. Poslední kapitola teoretické části je věnována současnému stavu černobylské oblasti a elektrárny. Při zpracování výzkumné části práce jsem provedl sběr dat mezi obyvateli Jihočeského kraje v rámci dotazníkového šetření, při kterém bylo osloveno celkem 280 respondentů, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek týkajících se základních, nikoliv odborných, znalostí v dané problematice. Pro dotazníkové šetření jsem si Jihočeský kraj rozdělil dle okresů. Výběr jednotlivých měst v rámci dotazníkového šetření byl proveden prostřednictvím náhodného výběru a to losováním. Celkem bylo vyplněno 280 dotazníků, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Z těchto vyplněných dotazníků jsem náhodným losováním vybral 100 dotazníků z každé věkové skupiny. Test stanovených hypotéz a statistické vyhodnocení je provedeno pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2-testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvou výběrového t-testu na základě odhadu empirických parametrů z každé skupiny. Statistickým šetřením jsem došel k závěru, že rozdělení teoretických znalostí obyvatelstva má normální rozdělení, čímž se potvrdila první hypotéza. Výsledky výzkumu taktéž jednoznačně prokázaly, že znalosti obyvatelstva u věkové skupiny nad 45 let statisticky významně převyšují znalosti obyvatel mladší věkové skupiny. V celkovém zhodnocení průměrný počet správných odpovědí u starší věkové skupiny dosáhl 71 %, zatímco mladší věková skupina odpověděla správně pouze ve 44 %, čímž výsledky dotazníkového šetření potvrdily i druhou zadanou hypotézu.cze
dc.format100
dc.format100
dc.language.isocze
dc.publisherJihočeská univerzitacze
dc.rightsBez omezení
dc.subjectČernobylcze
dc.subjectčernobylská haváriecze
dc.subjectnásledky radiační haváriecze
dc.subjectcesiumcze
dc.subjectkontaminace ČSSRcze
dc.subjectinformovanost obyvatelstva.cze
dc.subjectChernobyleng
dc.subjectChernobyl disastereng
dc.subjectconsequences of the radiation accidenteng
dc.subjectcaesiumeng
dc.subjectcontaminationeng
dc.subjectCzechoslovak Socialist Republic and informing the population.eng
dc.titleZnalosti obyvatelstva vybraného regionu o následcích havárie na jaderné elektrárně v Černobylucze
dc.title.alternativeKnowledge of population in a selected region about the Chernobyl Nuclear Power Plant accident consequenceseng
dc.typediplomová prácecze
dc.identifier.stag47127
dc.description.abstract-translatedThe Chernobyl nuclear disaster of April 26, 1986 is the worst nuclear accident in the history of mankind. An experiment conducted in the 4th reactor resulted in its explosion and a huge amount of radionuclides escaped into the environment in the course of the subsequent fire. The greater part of Europe was contaminated by radioactive fallout, including the former Czechoslovak Socialist Republic. From a health point of view, the most harmful radioactive substances causing radioactive contamination were caesium 137Cs and iodine 131I. The then government did not provide objective and true information to the citizens and the media depicted the disaster as an insignificant incident. I set the following goals of my thesis: a) to develop an overview of immediate and especially long-term consequences of the accident; b) to analyse the knowledge of the population of the South Bohemian Region of the consequences of the Chernobyl disaster depending on the age of respondents. For fulfilling the set goals, I set myself the following hypotheses: H1) the theoretical division of the population's knowledge will be normal; H2) the knowledge of persons over 45 years of age will statistically be significantly higher than that of younger people. I handled the given theme using available specialized literature, Internet sources and publications published by relevant institutions. In the introductory part I describe the construction of the power plant, basic technical parameters of the reactor used and the course and causes of the actual accident. The next section is focused on the consequences of the accident in individual time periods immediately, after 10 years and after 20 years. I devote myself both to influences on human lives and health and to environmental, social, economic and psychological consequences. Furthermore,I describe the situation in former Czechoslovakia and the way of informing the population by the then government. The last section of the theoretical part is dedicated to the present situation in the Chernobyl region and at the power plant itself. While compiling the research part of the thesis, I gathered data among the inhabitants of the South Bohemian Region through questionnaire investigation. I addressed a total of 280 respondents, of which 140 were under 45 years of age and 140 were over 45 years of age. The questionnaire contained 15 questions concerning basic, not professional knowledge in this area. For the purposes of my questionnaire investigation, I divided the South Bohemian Region into districts. The selection of individual towns within the framework of the questionnaire investigation was carried out at random, by drawing lots. 280 questionnaires were completed in all, of which 140 questionnaires were completed by respondents under 45 and 140 questionnaires were completed by respondents over 45. By drawing lots, I selected 100 questionnaires out of these completed questionnaires, each age group being included. The test of the set hypotheses and statistical evaluation are carried out using descriptive and mathematical statistics. I carried out statistical evaluation by testing normality, using X2-good agreement test. I mutually compared the knowledge of the groups monitored by testing using a two-sample t-test, based on the estimate of empirical parameters from each group. Based on statistical investigation I came to the conclusion that the division of the population's theoretical knowledge was normal, which confirms the first hypothesis. The results of the investigation also unambiguously confirmed the fact that the knowledge of the population over 45 years of age was statistically significantly higher than the knowledge of the younger group of respondents. As far as total evaluation is concerned, the average value of correct answers in case of the older group of respondents reached 71%, while the younger group showed just 44% of correct answers, which confirms the second se hypothesis.eng
dc.date.accepted2016-06-14
dc.description.departmentZdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-disciplineCivilní nouzová připravenostcze
dc.thesis.degree-grantorJihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-nameMgr.
dc.thesis.degree-programOchrana obyvatelstvacze
dc.description.gradeDokončená práce s úspěšnou obhajoboucze
dc.contributor.refereeMichalcová, Lenka


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam