Znalosti obyvatelstva vybraného regionu o následcích havárie na jaderné elektrárně v Černobylu

Abstract

Černobylská jaderná havárie, ke které došlo 26. dubna 1986, je největší jadernou havárií v historii lidstva. Během pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho výbuchu a během následného požáru uniklo do životního prostředí obrovské množství radionuklidů. Radioaktivním spadem byla zamořena značná část Evropy včetně tehdejší ČSSR (Československá socialistická republika). Vzdušné proudy kontaminované výbuchem zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Ze zdravotního hlediska byly nejškodlivějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření cesium 137Cs a jód 131I. Ze strany tehdejší vlády občané neobdrželi objektivní a pravdivé zprávy a havárie byla médii vykreslována jako bezvýznamný incident. Za cíle své práce jsem si stanovil: a) Vypracovat přehled okamžitých a zejména dlouhodobých následků havárie. b) Analyzovat znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o následcích černobylské havárie v závislosti na věku respondentů. Pro naplnění vymezených cílů jsem si stanovil následující hypotézy: H1) teoretické rozdělení znalostí obyvatelstva bude mít normální rozdělení, H2) osoby starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby mladší. Dané téma jsem zpracoval pomocí shromažďování dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a publikací vydaných dotčenými institucemi. V úvodní části popisuji výstavbu elektrárny, základní technické parametry použitého reaktoru a průběh a příčiny samotné havárie. Další kapitola je zaměřena na následky havárie v jednotlivých časových etapách okamžité, po 10 a po 20 letech. Věnuji se jak následkům na životech a zdravích lidí, tak následkům ekologickým, sociálně ekonomickým a psychologickým. Dále popisuji stav v tehdejší ČSSR a postupu tehdejší vlády při informování obyvatelstva. Poslední kapitola teoretické části je věnována současnému stavu černobylské oblasti a elektrárny. Při zpracování výzkumné části práce jsem provedl sběr dat mezi obyvateli Jihočeského kraje v rámci dotazníkového šetření, při kterém bylo osloveno celkem 280 respondentů, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek týkajících se základních, nikoliv odborných, znalostí v dané problematice. Pro dotazníkové šetření jsem si Jihočeský kraj rozdělil dle okresů. Výběr jednotlivých měst v rámci dotazníkového šetření byl proveden prostřednictvím náhodného výběru a to losováním. Celkem bylo vyplněno 280 dotazníků, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Z těchto vyplněných dotazníků jsem náhodným losováním vybral 100 dotazníků z každé věkové skupiny. Test stanovených hypotéz a statistické vyhodnocení je provedeno pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2-testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvou výběrového t-testu na základě odhadu empirických parametrů z každé skupiny. Statistickým šetřením jsem došel k závěru, že rozdělení teoretických znalostí obyvatelstva má normální rozdělení, čímž se potvrdila první hypotéza. Výsledky výzkumu taktéž jednoznačně prokázaly, že znalosti obyvatelstva u věkové skupiny nad 45 let statisticky významně převyšují znalosti obyvatel mladší věkové skupiny. V celkovém zhodnocení průměrný počet správných odpovědí u starší věkové skupiny dosáhl 71 %, zatímco mladší věková skupina odpověděla správně pouze ve 44 %, čímž výsledky dotazníkového šetření potvrdily i druhou zadanou hypotézu.