První pomoc u dětí pohledem dětské sestry
Abstrakt
Diplomová práce se zabývala pohledem dětské sestry na laickou první pomoc u dětí. Současná doba přináší stále více nástrah a nebezpečných situací. Správný zákrok při zdraví ohrožujícím stavu je mnohdy zásadní pro předejití či alespoň snížení trvalých následků. Je tedy žádoucí, aby odborná, ale i laická veřejnost měla tyto znalosti a dovednosti na co nejlepší možné úrovni. Práce se mimo jiné snažila o odhalení této úrovně a zároveň dávala návod, jak ji zvýšit.
Hlavním cílem práce bylo zmapovat stupeň znalostí první pomoci u vybraných dětských sester. Dílčím cílem bylo zjistit názory dětských sester na laickou první pomoc u dětí, které byly na jejich pracovištích přijaty k hospitalizaci.
Úvod teoretické části práce vymezuje laickou první pomoc jak legislativou, tak definicemi uznávaných odborných autorů. Charakterizuje dětský věk a specifika jeho organizmu v jednotlivých vývojových etapách, které se liší od dospělého a tím mají významný vliv i na způsob poskytnutí první pomoci. Dále teoretická část popisuje úrazové i neúrazové stavy u dětí, definuje příznaky a příčiny jejich vzniku a především si všímá správných postupů podle nejnovějších mezinárodních doporučení. Práce rovněž uvádí různé možnosti sebevzdělávání v dané problematice. V závěru pak definuje samotný pojem dětská sestra a popisuje její náplň práce.
Pro naplnění cíle výzkumu byl zvolen kvalitativní výzkumný přístup formou standardizovaného rozhovoru, který prezentuje slovní dotazování výzkumníkem. Otázky byly rozčleněny do tří hlavních okruhů:
1. Poskytování první pomoci dětskými sestrami.
2. Poskytování první pomoci laiky.
3. Skutečné vědomosti dětských sester o základních krocích první pomoci.
Šetření ukázalo, že úroveň teoretických znalostí vybraných dětských sester o první pomoci je velmi dobrá. Samy tak soudí podle svých znalostí ze studia i z praxe. Na základě správných odpovědí na konkrétní postupy při různých krizových situacích lze usuzovat, že tomu tak opravdu je. Výsledek zhoršoval pouze fakt, že sestry pracují se zastaralými informacemi a nedostanou se k nim aktuální poznatky z příslušné oblasti
medicíny, a to ať už jejich vlastním přičiněním či objektivními překážkami. Paradoxní však bylo, že všechny respondentky shodně uvádí, že jejich zaměstnavatel nabízí různé možnosti vzdělávání v jejich oboru.
O laické veřejnosti se dotazované dětské sestry vyjadřují s větší kritikou, jak ukazuje jeden z dílčích cílů diplomové práce. Pokud sestry vůbec vyjádřily svůj názor, domnívaly se, že laická první pomoc a její znalosti u rodičů hospitalizovaných dětí jsou nedostačující. Za nesprávnými postupy často stála neochota informovat se, ale i stres v dané zdraví ohrožující situaci.
V samotném závěru práce pak byla nastíněna řešení pro lepší informovanost dětských sester i laické veřejnosti v oblasti první pomoci. Jedná-li se v tomto případě o děti, měly by být zájem a ochota zvládnout zásady první pomoci zejména ze strany rodičů a učitelů naprostou samozřejmostí.
Ideální by bylo, kdyby každý člověk uměl poskytnout první pomoc naprosto suverénně a na základě potřebných znalostí. Dnešní moderní doba přináší sice větší zdravotní rizika, ale zároveň s sebou nese moderní technologie a média, prostřednictvím kterých je velmi jednoduché zprostředkovat osvětu týkající se tak ožehavého a důležitého témata, jako je právě první pomoc.