Organizace a organizování povodňových opatření v České republice do roku 2000 a po roce 2000

Abstract

V této práci se zabývám organizacemi a organizováním povodňových opatření v ČR do roku 2000 a po roce 2000. V práci komparuji platné a již neplatné právní normy, jejich srovnáním sleduji, jak se tato legislativa ohledně organizací a organizování povodňových opatření v ČR vyvíjela a jak je činnost upravena v současné době. Nejprve jsem srovnával zákonné normy platné do povodně v roce 1997 a po ní, následně legislativu, která byla již na základě povodní v roce 1997 změněna a současný text zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Zákony 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení, které vznikly jako reakce na společenskou objednávku po povodni v roce 1997, kdy díky nekoordinovanému postupu a zmatku při této povodni došlo k obrovským škodám a to nejen na životech, zdraví lidí, ale i na jejich majetku, vzhledem k datu svému vzniku srovnávány nebyly. Funkčnost současného souboru zákonů jsem doložil praktickými výstupy z povodní z roku 1997 a z roku 2002, ze kterých jednoznačně vyplynul závěr, že legislativa před rokem 2000 nebyla dobrá a to ani po snaze ji zpřesnit po povodni 1997. Tyto nedostatky byly odstraněny a vodní zákon spolu se zákony o IZS a o krizovém řízení je moderním a funkčním modelem, což vynikne právě při porovnání výstupů z povodní z roku 1997 a z roku 2002. Jako dílčí nedostatek zákona č. 254/2001 Sb., o vodách jsem vyhodnotil dualitu řízení, ke kterému dochází při vyhlášení krizového stavu. Povodeň je jednou z mnoha možných mimořádných událostí a její řešení by se nemělo v operativních činnostech kolektivních řídících orgánů ? komisí odlišovat názvoslovně, protože to způsobuje v praxi řadu zmatků a nedorozumění. Řešením by bylo zrušení povodňových komisí, čímž by se odstranila rozpolcenost řízení během vývoje povodně, případná nedorozumění, zmatek v názvech orgánů a podobně.