Ovdovění a osiření ve venkovské společnosti. Panství Nový Rychnov, 1785-1855

Abstract

Předkládaná práce se zabývá problematikou neúplných rodin ve venkovském prostředí konce 18. a první poloviny 19. století. Základem analýzy se stala jmenná databáze vdovců, vdov a sirotků vystavěná na záznamech matrik, gruntovních knih, pozůstalostních řízení a zpovědních seznamů. Práce se opírá o metodologická východiska historické demografie, sociálních dějin, dějin rodiny a mikrohistorie. Předmětem zkoumání se staly ovdovělé osoby a osiřelé děti, které ztratily jednoho z rodičů před dosažením dvaceti let věku. Zohledněny byly dobové právní normy a soudobý diskurz týkající se vdovců, vdov a sirotků. Důraz byl položen na historickodemografickou analýzu místa ovdovělých a osiřelých osob v populaci. V souvislosti s problematikou držby usedlostí bylo sledováno prosazování osobních a rodinných strategií. Jako klíčové téma bylo nahlíženo postavení osiřelých dětí ve venkovské společnosti a jejich životní perspektivy.