Příslovečné určení příčiny v současné francouzštině: popis, postavení, funkce. Srovnání s češtinou.

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá popisem, postavením a funkcí příslovečného určení příčiny v současném francouzském a českém jazyce. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je objasněna problematika kauzality a následně je vymezeno pojetí příslovečného určení příčiny ve francouzské a české lingvistické terminologii. Dále se tato část věnuje syntaktickým a sémantickým vlastnostem příslovečného určení příčiny, všímá si možného valenčního chápání tohoto větného členu a rovněž se zabývá otázkou jeho extrapredikativního či intrapredikativního postavení. V neposlední řadě směřuje pozornost na postavení příslovečného určení příčiny ve vztahu k aktuálnímu členění větnému. Praktická část je věnována vlastní korpusové analýze vybraných typicky příčinných výrazů, které realizují příslovečné určení příčiny. Zřetel je kladen zejména na jejich postavení ve francouzské a české větě.