Nerovný boj o víru? Město Slaný a Martinicové v letech 1602-1665
Abstrakt
Předkládaná práce se pokusila formou mikroanalytické studie, která vycházela z přístupů historické antropologie a nových sociálních dějin, ukázat proměnu kolektivní identity a především konfesijní identifikace slánských měšťanů v letech 1602-1665. S využitím pramenů městské provenience, církevních matrik, šlechtické korespondence a písemností smečenského velkostatku se zaměřila na protireformační a rekatolizační činnost pánů z Martinic, jejichž prvotním cílem bylo dosud nekatolické měšťany přivést ke katolické víře. Autor se snažil ukázat, jakými postupy se snažili Martinicové ve Slaném působit na měšťanské elity, slánskou kolektivní paměť, komunikační techniky uvnitř městské obce či základní prvky měšťanské konfesijní dentifikace. Na druhé straně zohlednil postoje, které měšťané k naznačenému tlaku zaujímali. Všímal si, zda se mu pokoušeli čelit, a jakým způsobem docházelo k postupné proměně jejich identity. Tento proces zachytil zejména na proměně vnímání slánských uprchlíků, kteří před protireformací odcházeli do saského exilu.