Rodina Zeisova v táborském veřejném životě
Abstrakt
Práce na téma Rodina Zeisova v táborském veřejném životě mapuje dějiny Tábora ve 2. polovině 19. století. Sleduje postupnou urbanizaci a industrializaci města, přičemž se pokouší poukázat na vliv elitní táborské rodiny.
Rodina Zeisova neodmyslitelně patřila mezi nejvýraznější táborské rodiny. Jejími nejvýznamnějšími členy byli Jakub a Emanuel Zeisovi. Otec se synem, kteří se angažovali v táborském veřejném životě od počátku 2. poloviny 19. století. Jakub byl prvním samosprávným starostou města v letech 1850 - 1870. Emanuel se stal třetím táborským starostou mezi léty 1883 - 1889. Následně pak stanul v čele okresu jako okresní starosta, jímž byl až do své smrti.
Za dobu více než padesátiletou prošel Tábor významným rozvojem: bylo vybudováno táborské střední školství, samo město se stalo dopravním uzlem jižních Čech, rozvíjel se i průmysl.
V tomto období se město vyhranilo jako výhradně české samosprávní středisko. Byly zakládány spolky, připomínala se slavná husitská minulost města a na památku národních velikánů vznikla řada pomníků.
Práci uzavírá přelomové období roku 1918. Nejenom proto, že v tomto roce zemřel Emanuel Zeis, ale také proto, že rokem 1918 byla uzavřena jedna etapa národních dějin.
V poslední kapitole je vykreslen obraz města a rodiny Zeisovy z pohledu význačného táborského rodáka Emanuela Chalupného. Tato část kontrastuje se zbytkem práce v tom, že postoj Emanuela Chalupného k rodině Zeisově nelze v žádném případě hodnotit jako kladný.