Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.authorProkop, Josefcze
dc.date.accessioned2021-03-04T17:50:55Z
dc.date.available2021-03-04T17:50:55Z
dc.date.issued2019spa
dc.identifier.issn1801-0865spa
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/123456789/703
dc.description.abstractSi buscamos las representaciones del antiguo tipo teatral del soldado fanfarrón en el teatro español del siglo XVI, pronto descubriremos que prácticamente ningún avatar español del tipo corresponde por completo a los numerosos ejemplos del antiguo arquetipo grecorromano. Sin embargo, es posible encontrar varios personajes que, aunque no cumplen con todos los pequeños matices de las características, se acercan a dicho arquetipo en muchos puntos. En el teatro del siglo XVI, el personaje de Sigüenza del corto El Rufián cobarde escrito por Lope de Rueda podría ser el primero de ellos. Extraída de la ausencia de jactancia por las conquistas de mujeres, típicas de un fanfarrón, pero innecesarias para un personaje con rasgos de rufián, Sigüenza se presenta como una de las realizaciones perfectas y cristalinas del arquetipo. Y esto no es poco para afirmar, considerando la complejidad de las modificaciones que nos presentan los personajes del teatro del siglo XVI.spa
dc.formatp. 67-78spa
dc.language.isospaspa
dc.publisherJihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakultaspa
dc.relation.ispartofÉcho des études romanes, volume Vol. XV, issue: Num. 1-2spa
dc.subjectsoldado fanfarrónspa
dc.subjectEl Rufián cobardespa
dc.subjectLope de Ruedaspa
dc.subjectarquetipo teatralspa
dc.subjectalazónspa
dc.subjectchlubivý vojákcze
dc.subjectEl Rufián cobardecze
dc.subjectLope de Ruedacze
dc.subjectdivadelní archetypcze
dc.subjectalazóncze
dc.titleEl Rufián cobarde: ¿el primer fanfarrón del teatro español del XVI?spa
dc.title.alternativeRufián cobarde: první chlubivý voják španělského divadla 16. století?cze
dc.typearticlespa
dc.identifier.obd43885631spa
dc.description.abstract-translatedPodíváme-li se na reprezentace starého divadelního typu chlubivého vojáka ve španělském divadle 16. století, brzy zjistíme, že prakticky žádný španělský avatar tohoto typu zcela neodpovídá četným příkladům antického archetypu. Je však možné najít několik postav, které, i když nesplňují všechny nepatrné nuance charakteristik, v mnoha bodech přistupují k uvedenému archetypu. V divadle šestnáctého století mohla být první z nich postava Sigüenzy z krátké hry El Rufián cobarde od Lope de Rueda. Pokud odhlédneme od charakteristiky chlubení se milostnými úspěchy, která je typická pro tradičního fanfarrona, ale pro postavu s rysy rufiana není nezbytná, Siguenza by mohl být jednou z dokonalých a krystalických realizací archetypu. A to není málo, vzhledem ke složitému vývoji typu v divadle 16. století.cze
dc.peerreviewedyesspa
dc.publicationstatuspostprintspa
dc.project.IDGA19-16481S/Proměny literární a jevištní postavy "chlubivého vojáka" ve Francii, v Itálii a ve Španělsku 16. a 17. stoletíspa
dc.relation.publisherversionhttps://www.eer.cz/files/2019-1-2/2019-1_2-04-Prokop.pdfspa


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam