Vývoj rozpočtového hospodaření krajů v ČR

Abstract

Cílem práce bylo analyzovat a zhodnotit rozpočtové hospodaření krajů v letech 2001 - 2014 s důrazem na problematiku udržitelnosti rozpočtového hospodaření krajů. V první části práce se autor zabýval reformou územní samosprávy a vznikem krajů, organizační strukturou krajů, podstatou fiskálního federalismu a postavením kraje v rámci rozpočtové soustavy, teoreticky vymezil příjmy a výdaje krajů a nakonec se také zabýval připravovaným zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který je velmi diskutovaným a aktuálním tématem. Druhá část páce se skládala z několika dílčích analýz, jako analýza příjmů a výdajů, salda rozpočtů krajů a analýza zadluženosti v krajích, také se zaměřil na podmínky zákona o rozpočtové odpovědnosti (finanční ústava). Z analýz vyplývá, že mezi kraji vládnou malé rozdíly v hospodaření, největší však vykazuje Hlavní město Praha, která tvoří jak krajské zřízení, tak je také hlavním městem. Rozdíly mezi kraji mohou způsobovat jak ekonomické, geografické, ale i politické důvody. Společným rysem ve vývoji krajů je rostoucí trend jak příjmů, tak výdajů, které se zvyšují i reálně, ačkoliv se vlastní příjmy krajů postupně zvyšovaly, stále největším zdrojem příjmů krajů jsou transfery, které tvoří cca 65 % celkových příjmů. Z hlediska udržitelnosti všechny kraje vykazují deficitní rozpočty, a proto by se měly snažit sestavovat vyrovnané rozpočty, především kapitálové, které dlouhodobě vykazují záporné hodnoty. Zadluženost krajů se v krajích také zvyšuje, jsou zde však rozdíly mezi jednotlivými kraji, některé kraje jsou zadlužené více, některé méně (př. Plzeňský kraj), v rámci podmínek zákona o rozpočtové odpovědnosti však kraje ohrožené nejsou.