dc.contributor.author | Olišarová, Věra | cze |
dc.contributor.author | Tóthová, Valérie | cze |
dc.contributor.author | Šedová, Lenka | cze |
dc.contributor.author | Bártlová, Sylva | cze |
dc.contributor.author | Chloubová, Iva | cze |
dc.contributor.author | Michálková, Helena | cze |
dc.contributor.author | Prokešová, Radka | cze |
dc.contributor.author | Trešlová, Marie | cze |
dc.date.accessioned | 2021-03-04T17:32:42Z | |
dc.date.available | 2021-03-04T17:32:42Z | |
dc.date.issued | 2019 | eng |
dc.identifier.issn | 1120-9879 | eng |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/534 | |
dc.description.abstract | Cardiovascular diseases constitute one of the main causes of disability and premature death. The basic pathology consists of atherosclerosis. Therefore, influencing risk factors, including nutrition, is essential for prevention. AIM: To assess the opinion of Czech citizens, over 40 years old, on the role of nutrition as it relates to risk factors for cardiovascular diseases. METHODS: Data from 1992 participants were acquired using a research questionnaire administered throughout the Czech Republic from 1.4.2016-20.4.2016. The data was analyzed using the SASD program, version 1.4.12. RESULTS: Data analyses revealed that the age group in question still includes a great number of people who are unaware of the relationship between nutrition and development (31.8%) or progression (18.0%) of heart diseases. Rejection of the relationship was most frequently expressed by those 40-49 years of age and those that were employed. The study also found that the role of nutrition modification was more frequently discussed between patients and physicians (54.7%) than patients and nurses (38.0%). An overwhelming majority of respondents considered information related to nutrition modification useful (93.0%). CONCLUSION: In order to increase the efficiency of preventive measures, the transfer of theoretical knowledge to the lay public must be accompanied by interventions aimed at information repetition, motivation, and establishment of partnerships with health care providers. | eng |
dc.format | p. 55-60 | eng |
dc.language.iso | eng | eng |
dc.publisher | Adis | eng |
dc.relation.ispartof | High Blood Pressure and Cardiovascular Prevention, volume 26, issue: 1 | eng |
dc.subject | Cardiovascular diseases | eng |
dc.subject | Nurse | eng |
dc.subject | Nutrition habits | eng |
dc.subject | Prevention | eng |
dc.subject | Risk factor | eng |
dc.subject | Kardiovaskulární choroby | cze |
dc.subject | Sestra | cze |
dc.subject | Výživové zvyklosti | cze |
dc.subject | Prevence | cze |
dc.subject | Rizikové faktory | cze |
dc.title | Assessment of the Perceived Relationship Between Healthy Nutrition and Cardiovascular Diseases by the Adult Czech Population | eng |
dc.title.alternative | Vnímání vztahu mezi zdravou výživou a kardiovaskulárními chorobami českou populací | cze |
dc.type | article | eng |
dc.identifier.obd | 43883802 | eng |
dc.description.abstract-translated | Kardiovaskulární choroby jsou jednou z hlavních příčin invalidity a předčasného úmrtí. Základní patologií je ateroskleróza, která se vyvíjí řadu let. Z pohledu prevence je proto zcela zásadní ovlivnění rizikových faktorů, mezi které patří i výživa. Metodika: V příspěvku poukazujeme na postoj 1992 českých občanů ve věku 40+ k výživě coby rizikovému faktoru kardiovaskulárních onemocnění. Data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření v celé České republice od 1.4. - 20.4.2016. Statistická analýza dat probíhala za využití programu SASD ve verzi 1.4.12. Výsledky: Analýza dat prokázala, že mezi touto věkovou skupinou je stále výrazný podíl těch, kteří si vztah mezi výživou a vznikem (31,8 %) nebo průběhem (18,0 %) těchto onemocnění neuvědomují. Přitom nesouhlasné stanovisko nejčastěji zaujímali věkové skupiny 40-49 let a lidé v zaměstnaneckém poměru. Ukazuje se také, že o nutnosti změny ve výživě s občany častěji hovoří lékaři (54,7 %) než sestry (38,0 %). Při tom naprostá většina respondentů informace spojené s úpravou ve výživě považuje za užitečné (93,0 %). Závěr: Z hlediska věkového členění základního souboru získaná data považujeme za reprezentativní pro jednotlivé skupiny občanů ČR v daném věkovém spektru. Vnímáme je proto jako zpětnou vazbu pro lékařské i nelékařské pracovníky, kteří do kontaktu s touto věkovou skupinou přicházejí. Pro zefektivnění preventivních činností je nutné kromě předávání teoretických znalostí laické veřejnosti intervence směřovat také k opakování poskytnutých informací, k vhodné motivaci i k ověření znalostí ze strany edukantů. | cze |
dc.peerreviewed | yes | eng |
dc.publicationstatus | postprint | eng |
dc.identifier.doi | 10.1007/s40292-019-00299-4 | eng |
dc.project.ID | NV15-31000A/Intervenční postupy v preventivní kardiologii | eng |
dc.relation.publisherversion | https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs40292-019-00299-4 | eng |