Sociální práce s osobami bez přístřeší s příznaky duševního onemocnění

Abstract

Lidé s duševním onemocněním se vyskytují mezi osobami bez přístřeší ve velké míře. Jednou z mnoha příčin bezdomovectví je duševní onemocnění, proto se v této skupině vyskytuje v mnohem vyšší koncentraci než u běžné populace. V současné době je v České republice propracovaná sociální práce s osobami bez přístřeší a s osobami s duševním onemocněním. Tato diplomová práce si pokládá otázku, jak vypadá sociální práce s klientem, u kterého se sejde tento velký zdravotní a sociální problém. V teoretické části práce postupně vymezujeme osoby bez přístřeší, osoby s duševním onemocněním, sociální práci a jak na ni nahlíží současná odborná literatura. Zaměřujeme se na současný stav sociální práce s osobami bez přístřeší s příznaky duševního onemocnění. Cílem práce je zjistit, o jaké záchytné body se opírají sociální pracovníci pracující s osobami bez přístřeší s duševním onemocněním. Ke zpracování výzkumné části diplomové práce byla použita kvalitativní strategie výzkumu, která byla realizována pomocí metody dotazování prostřednictvím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla vyhodnocena metodou s prvky zakotvené teorie. Výzkumný soubor představovalo šest komunikačních partnerek, které vykonávají sociální práci v následujících službách: azylový dům, noclehárna, denní centrum a terénní sociální služba. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovnice si na základě vlastních zkušeností vytvářejí vizi sociální práce. Překážkou v naplnění těchto vizí jsou masivní bariéry mající převážně systémový charakter. Platí zde zásada nepřímé úměry-čím vyšší úroveň systému, tím méně ovlivnitelná bariera, zároveň však má drtivější dopad na osud klienta. Výrazně méně bariér přichází od lidí. Tyto bariery sociální pracovnice může do jisté míry ovlivnit. Nepoměr mezi bariérami a oporami v profesní práci sociálních pracovnic ve směru fungující vize, je sice ohrožující, ale sociální pracovnice mobilizují v oblasti ovlivnitelných bariér své síly na obranu a "marnou" cestu k vizi. Výsledky diplomové práce mohou posloužit jako reflexe vlastní práce komunikačních partnerek. Dále může být práce podnětná pro odbornou i laickou veřejnost, neboť poukazuje na deficit zdravotně-sociální péče o lidi bez přístřeší s příznaky duševního onemocnění spočívající ve velké legislativní protichůdnosti, a to vzhledem k ochraně svobody klienta a jeho nejlepším zájmům.