Transkulturní odlišnosti v péči o dětského pacienta

Abstract

Zvýšený tok migrace s sebou nese prolínání kultur. Zdravotnický personál se bude s jedinci jednotlivých kultur setkávat stále častěji. Proto je třeba zvolit vhodný přístup a poskytovat kulturně kompetentní ošetřovatelskou péči. Cílem diplomové práce bylo zmapovat transkulturní rozdíly v péči o dětského pacienta a zmapovat s jakými minoritními skupinami se nejčastěji setkávají sestry pracující na dětských odděleních. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a pro jejich zjištění se realizovalo třífázové výzkumné šetření, konkrétně kvalitativní šetření doplněné o kvantitativní metodu ankety. První fázi představovala pilotní anketa za pomocí techniky snowball sampling. V druhé fázi výzkumného šetření byly provedeny polostrukturované rozhovory se sestrami. Polostrukturované rozhovory s rodiči představují třetí fázi výzkumného šetření. Na základě výzkumného šetření lze říci, že se sestry nejčastěji setkávají s romskou a vietnamskou minoritou. Dále s pacienty z Ukrajiny, Ruska, Německa, Polska, s muslimy nebo Svědky Jehovovými. Nejčastější problémy, jež řeší, jsou: jazyk, strava, kulturní zvyky, komunikace, spolupráce. Specifika jednotlivých minorit, jež byly zjištěny od sester i rodičů představovaly odlišnosti ve stravování, denním režimu, odlišnosti v chování, komunikaci, spolehlivosti v dodržování stanovených pravidel nebo plnění následné péče po propuštění z nemocnice. Další specifika jsou vázána na rituály a tradice při porodu či umírání, slavení svátků nebo dodržování půstu a s tím související i duchovní potřeby. Také byly zmiňovány tradice týkající se odmítání zdravotnických výkonů nebo naopak jejich vyžádání. Výsledky práce byly prezentovány na 13. Studentské konferenci v Pardubicích a následně budou publikovány v odborném tisku.