Důvody umístění dětí do dětského domova.

Abstract

Diplomová práce s názvem Důvody umístění do dětského domova nabízí vhled do problematiky ústavní výchovy v České republice. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části se zabývá rodinou, která je základním stavebním kamenem v životě dítěte. Dále práce popisuje poruchy v rodině a možnosti jiné výchovy, jak v náhradní rodinné péči, tak v systému ústavní péče. Situaci týkající se zařazení dítěte do ústavní výchovy je popsaná v další kapitole teoretické části. Jsou zde popsáni všichni aktéři, kteří se podílejí na určení typu ústavní výchovy. V teoretické části je rozčlenění výchovné ústavní péče dle působnosti jednotlivých ministerstev, které řídí jednotlivé ústavy. Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu provedena prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s dětmi v dětském domově rodinného typu. Cílem bylo vytvořit ucelený obraz, a proto jsem prováděla zkoumání v přirozených podmínkách dětí. Rozhovory probíhaly v období červen 2017září 2017, bylo osloveno celkem pět dětí v pěti rodinných skupinách, které byly umístěny v dětském domově po přijetí nového občanského zákona. Těmto dětem jsem položila několik otázek. Otázky se týkaly vztahů k biologické rodině, příčinám umístění do dětského domova. Hlavním cílem výzkumné části bylo zjistit důvody, pro které dítě bylo umístěno do dětského domova. Tento cíl byl zvolen proto, že umístění dětí do dětského domova s přijetím nového občanského zákona č. 89/2012 Sb., poznamenalo mnoho změn. Dílčím cílem mé práce bylo zjistit, zda umístění dětí do dětského domova je vhodné pro jejich následující výchovu. K dosažení cíle práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Zdrojem dat byly polostrukturované rozhovory s dětmi, jejich zákonnými zástupci a ředitelem dětského domova. Další důležité informace o průběhu umístění jsem získala z dokumentace dětí. Rozhovory byly doslovně přepsány a poté analyzovány pomocí techniky otevřeného kódování a kontrastování. Z výzkumu vyplynulo, že nový občanský zákoník přinesl do systému ústavní péče značné změny, které nejsou vždy přínosem pro dítě i ústav. Také bylo zjištěno, že některé děti není vhodné bez diagnostiky v dětském diagnostickém ústavu zařazovat do jednotlivých ústavů. Práce by mohla být přínosem pro aktéry, kteří se každodenně podílejí na zařazování dětí do ústavní výchovy. Zjištěné informace vnášet do praxe ve prospěch nejlepšího zájmu dítěte. Mohla by sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost.