Praktické důsledky omezení svéprávnosti z pohledu veřejných opatrovníků

Abstract

Diplomová práce nabízí vhled do problematiky veřejného opatrovnictví v České republice z pohledu veřejných opatrovníků, kteří se v praxi musí v souvislosti s novou legislativou potýkat se spoustou problémů. Práce je rozdělena do několika částí. Teoretická část v devíti podkapitolách definuje základní pojmy používané v opatrovnictví, uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, zabývá se základními principy a historií opatrovnictví, vývojem právní úpravy institutu opatrovnictví a je zde popsán i legislativní rámec opatrovnictví. Jsou v ní také zpracovány podrobnější informace o institutu omezení svéprávnosti a opatrovnictví, veřejném opatrovníkovi a poslední podkapitola je zaměřena na výčet duševních poruch, s kterými se může veřejný opatrovník u svých klientů setkat. Empirická část definuje cíle, metody výzkumu a vlastní výsledky, které jsou znázorněny a popsány v tabulkách, diskuzi a závěrečném shrnutí. Hlavním cílem práce bylo zmapovat aktivity veřejných opatrovníků ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností, dílčími cíli bylo zjistit, jak jsou ze strany veřejných opatrovníků nahlíženy legislativní změny v oblasti omezení svéprávnosti a identifikovat rizikové oblasti spojené s omezením svéprávnosti. K těmto cílům byly určeny výzkumné otázky: V jakých oblastech jsou veřejní opatrovníci ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností činní? Jaké zkušenosti mají veřejní opatrovníci s absencí údaje o omezení svéprávnosti takové osoby v občanském průkaze? Jaké jsou z pohledu veřejných opatrovníků možnosti preventivních opatření ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností? Diplomová práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru a k vyhodnocení dat byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo sedm sociálních pracovnic, které pracují na obcích v Jihočeském kraji a vykonávají zde funkci veřejného opatrovníka. Výzkumné šetření poukázalo na náročnost, důležitost a potřebnost práce veřejného opatrovníka a problémy s tím spojené, kdy je shledávána nedostatečná konkrétní právní úprava a podrobnější metodika v této oblasti. Z výzkumu dále vyplynulo, že veřejní opatrovníci nemají s novou legislativou vždy dobré zkušenosti, zvláště chybějící údaj o omezení svéprávnosti v občanském průkaze opatrovance je v praxi problém a ani nový institut podpůrných opatření se příliš nevyužívá. Tato diplomová práce by mohla posloužit jako ucelený informační materiál pro laickou veřejnost i pracovníky, vykonávající funkci veřejného opatrovníka na obcích.