dc.contributor.advisor | Kovářová, Mária | |
dc.contributor.author | Marková, Veronika | |
dc.date.accessioned | 2022-03-09T07:35:42Z | |
dc.date.available | 2022-03-09T07:35:42Z | |
dc.date.issued | 2018 | |
dc.date.submitted | 2018-05-14 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/39607 | |
dc.description.abstract | V posledních letech stoupá zájem o problematiku psychické zátěže, a to hlavně v důsledku zvyšujících se nároků samotných povolání. Důsledky psychické zátěže mohou být přenášeny i do soukromého života, a proto je důležité tuto situaci řešit.
Diplomová práce se zabývá psychickou zátěží u pracovníků v soukromé firmě, která se zaobírá výrobou součástek k CNC strojům. Cílem bylo zjistit metodou kvantitativního a kvalitativního výzkumu míru psychické zátěže všech pracovníků této firmy.
Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zkoumala jsem, zda mají demografické faktory pracovníka, fyzikální faktory v pracovním prostředí a způsob odpočinku po práci vliv na psychickou zátěž. Zjišťování proběhlo pomocí tří hypotéz. Předpokládala jsem, že u zaměstnanců bude přítomna významná míra psychické zátěže ve vztahu k věku a ta se také bude odlišovat dle pohlaví. Rovněž jsem očekávala, že rozdíly v míře psychické zátěže budou přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě.
Kvalitativní šetření bylo realizováno pomocí šestnácti otevřených otázek polostrukturovaného rozhovoru. Zpracované výsledky byly rozděleny do jedenácti kategorií a ke každé byla vytvořena myšlenková mapa. Pro lepší porozumění myšlenkovým mapám byla data doplněna o kvantitativní dotazníkový výzkum, který byl realizován pomocí standardizovaných dotazníků CBI (Copenhagen Burnout Inventory) a Meisterova dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno na všech pracovištích studované firmy. Data byla statisticky a graficky zpracována.
Smíšený výzkum neprokázal významnou míru psychické zátěže u zaměstnanců firmy. V případě vztahu psychické zátěže mezi pohlavím bylo prokázáno, že zátěž u mužů i žen je stejná. Zvýšené míry psychické zátěže nebyly přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě ani věku respondentů. | cze |
dc.format | 92 s. | |
dc.format | 92 s. | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | psychická zátěž | cze |
dc.subject | stres | cze |
dc.subject | dotazník CBI | cze |
dc.subject | Meisterův dotazník | cze |
dc.subject | smíšený výzkum | cze |
dc.subject | mental strain | eng |
dc.subject | stress | eng |
dc.subject | CBI questionnaire | eng |
dc.subject | Meister questionnaire | eng |
dc.subject | mixed research | eng |
dc.title | Hodnocení psychické zátěže na vybraném pracovišti | cze |
dc.title.alternative | Evaluation of psychical load on a selected workplace | eng |
dc.type | diplomová práce | cze |
dc.identifier.stag | 54396 | |
dc.description.abstract-translated | In recent years, the interest in mental strain has increased, mainly due to the increasing demands of the individual professions. The consequences of mental strain can also influence private life, so it is important to solve such situation.
The diploma thesis deals with the psychological burden of the employees in a private company that produces CNC machine parts. The aim was to find out what the level of mental strain on all employees of the company is, using the method of quantitative and qualitative research.
Three research questions have been identified. I have examined whether the demographic factors of the worker, the physical factors in the working environment and the way of rest after work affect the psychological burden. The investigation was carried out using three hypotheses. I assumed that a significant level of psychological burden would be present in relation to the age and that it would also vary by gender. I also expected that the differences in the level of psychological burden would be present depending on the length of the years worked in the company.
A qualitative survey was conducted using sixteen open questions in a semi-structured interview. The results were divided into eleven categories and there was a mind map created for each of them. For better understanding of the mind maps, the data was extended by quantitative questionnaire research, which was implemented using standardized CBI questionnaires (Copenhagen Burnout Inventory) and the Meister questionnaire. Questionnaire survey was carried out at each workplace of the surveyed company. The data were processed statistically and graphically.
Mixed research has not shown a significant level of mental strain on company employees. When compared the ratio of mental strain in relation to gender, it has shown that the strain on both men and women is the same. The length of employment in the company has not reflected into increased rates of mental strain. | eng |
dc.date.accepted | 2018-06-11 | |
dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
dc.thesis.degree-program | Veřejné zdravotnictví | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
dc.contributor.referee | Beníšková, Dagmar | |