Využití Omaha systému v laktačním poradenství

Abstract

Diplomová práce se zabývá využitím Omaha systému v laktačním poradenství. V současné době je péče o novorozence uskutečňovaná cestou praktického dětského lékaře minimální. Proto je velmi důležitá návaznost komunitní péče v souvislosti se zkracující se délkou hospitalizace matky a novorozence. S laktačním poradenstvím úzce souvisí povinnost vést si dokumentaci o poskytované péči. Jako vhodná standardizovaná terminologie pro komunitní péči je považován Omaha systém. Zároveň řada studií poukazuje na vhodnost jeho implementace do komunitního ošetřovatelství, kde právě laktační poradenství může být tou vhodnou oblastí. V teoretické části práce se zabýváme analýzou Omaha systému, laktačním poradenství, problematikou kojení a legislativou týkající se ošetřovatelské dokumentace. V diplomové práci jsme si stanovili 3 hlavní cíle. Prvním cílem bylo zmapovat rozdíly v poskytování laktačního poradenství laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním a laickými laktačními poradkyněmi. Druhým cílem bylo zmapovat způsob zaznamenávání údajů kojících matek laktačními poradkyněmi a jejich následná analýza. Třetím cílem bylo vypracovat a evaluovat vytvořenou dokumentaci dle Omaha systému v oblasti laktačního poradenství poskytovaného laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním. K dosažení stanovených cílů jsme využili kvantitativně kvalitativní metody sběru dat. Pro kvantitativní šetření jsme zvolili metodu dotazování prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Pro kvalitativní část výzkumu jsme využili metodu dotazování prostřednictvím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Třetí část výzkumu tvoří obsahová analýza Omaha systému, na jejímž základě byla vytvořena dokumentace pro laktační poradenství. Laktační poradkyně se zdravotnickým vzděláním měly dokumentaci zhodnotit, případně vyzkoušet a ověřit v praxi. Kvantitativní část výzkumu byla statisticky zpracována prostřednictvím počítačového programu MS Excel. Kvalitativní část výzkumu - rozhovory - byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Analýzou rozhovorů byla zodpovězena stanovená výzkumná otázka. Respondenty v tomto výzkumném šetření jsou laktační poradkyně. Prvním výzkumným souborem jsou poradkyně bez rozdílu ve vzdělání. Druhý výzkumný soubor počítá pouze s laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním. Elektronický dotazník vyplnilo 106 respondentek. Rozhovory byly provedeny s 6 laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním. Z dotazníkového šetření vyplývá, že jsou rozdíly v poskytování laktačního poradenství mezi poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním a poradkyněmi - matkami, čímž se potvrdila H1. Oficiální dokumentaci pro laktační poradenství používá jen velmi malé procento dotazovaných a jsou to především poradkyně se zdravotnickým vzděláním. Pozitivním zjištěním je, že ač poradkyně v převážné většině nevlastní oficiální dokumentaci, údaje o matkách a kojení si poradkyně - matky i zdravotníci alespoň zaznamenávají. Uvedené výsledky ukázaly, že H2 se nepotvrdila. Je pozitivní, že téměř polovina z dotazovaných by měla zájem o vytvořenou standardizovanou dokumentaci pro laktační poradenství. Dále bylo zjištěno, že laktační poradkyně se zdravotnickým vzděláním nepoužívají standardizovanou taxonomii ošetřovatelských problémů. H3 nebyla tedy potvrzena. Z výsledků dále vyplývá, že pouze dvě laktační poradkyně se zdravotnickým vzděláním mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, kterou není vůbec jednoduché získat. Většina poradkyň také nespolupracuje s pediatrem ani gynekologem. Z rozhovorů s laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním vyplývá, že nově vytvořená dokumentace Omaha systému je zpracována pečlivě a přehledně a doplnily by ji jen o pár informací, které jim v dokumentaci chybí. V převážné většině si myslí, že je více časově náročná, což vnímají jako problém. Výstupem této práce je nově vytvořená dokumentace dle Omaha systému pro laktační poradkyně, která umožní efektivnější poskytování laktačního poradenství.