Využití modelu Royové v adaptaci dítěte předškolního věku na nemocniční prostředí
Abstrakt
Současný stav: Člověk jako bio-psycho-sociální bytost je v interakci s prostředím, které se stále mění. Jedná se o proces adaptace, kterým se zabývá Callista Roy ve svém modelu. Přizpůsobení se prostředí, ve kterém se aktuálně člověk nachází, vede ke správnému vývoji a přežití. Adaptace dítěte na nemocniční prostředí velmi ovlivňuje jeho psychiku, je tedy nezbytné předcházet neefektivní adaptaci a přizpůsobit nemocniční prostředí tak, aby co nejvíce korespondovalo s jeho domácím prostředím. Úkolem sestry je práce se stimuly, které dítě ovlivňují, prostřednictvím ošetřovatelských intervencí zaměřených na adaptaci dítěte. Cíle práce: Pro tuto práci byly stanoveny dva cíle. Zmapovat působící stimuly na dítě předškolního věku v rámci adaptace na nemocniční prostředí a zmapovat ošetřovatelské intervence prováděné u dítěte předškolního věku při adaptaci na nemocniční prostředí. Byly dány tyto výzkumné otázky: Jaké stimuly působí v adaptaci dítěte předškolního věku na nemocniční prostředí? Jaké ošetřovatelské intervence jsou prováděny u dítěte předškolního věku při adaptaci na nemocniční prostředí? Metodologie: K dosažení cílů byl zvolen kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byly použity metody nestandardizovaný hloubkový rozhovor, pozorování dětí, které bylo doplněno dotazováním rodičů a analýzou zdravotnické dokumentace. Výsledky: Analýzou získaných informací bylo vytvořeno 14 kategorií výsledků rozhovorů se sestrami a 5 kazuistik strukturovaných podle modelu Royové. Závěr: V této práci jsme zjišťovaly působící vlivy během adaptace na hospitalizaci dítěte předškolního věku a intervence, které sestry uskutečňují proto, aby tyto vlivy posílily či potlačily. Výsledky práce ukazují nejčastější intervence, prováděné u konkrétních ovlivňujících faktorů stanovených podle modelu Royové