Odchod do starobního důchodu jako mezník v životě člověka

Abstract

Bakalářská práce se zabývá tématikou odchodu do starobního důchodu a změnami, které tento mezník v životě člověka provázejí. Téma je aktuální s ohledem na demografické stárnutí populace nejen v České republice. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na otázky demografického vývoje a jeho dopadu na společnost. V dalších kapitolách jsou popsány jednotlivé změny provázející stáří, změny tělesné, psychické, kognitivní a sociální. Obsahem následujících kapitol je zamyšlení se nad faktory, které ovlivňují život seniorů zdraví, pohyb, ekonomický příjem, smysl života a spiritualita. Jedna z kapitol je věnována také problematice sociální exkluze a potřeb seniorů. Cílem práce je zjistit, jaké dopady má odchod do starobního důchodu na život člověka a uspokojování jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. Dílčím cílem je zjištění, zda změna sociálního statusu vede k sociální izolaci seniorů. Zvolena byla kvalitativní výzkumná strategie. Použita metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byli senioři ve věkové kategorii šedesát pět let a více, kteří byli vybráni na základě postupného výběru prostřednictvím metody Snowball sampling. Analýza získaných dat byla provedena otevřeným kódováním, které umožňuje rozložit text na menší útvary. Ke grafickému zobrazení získaných informací byly použity myšlenkové mapy. Bylo zjištěno, že čtyřicet čtyři procent seniorů se myšlenkami na stáří a důchodový věk nezabývalo v době, kdy byli pracovně aktivní. Senioři starší sedmdesáti let očekávali odchod do důchodu s přesvědčením, že budou ve stáří finančně zajištěni důchodem vypláceným státem. O finančním zajištění v podobě spoření nebo pojištění nepřemýšleli. Zajímavé bylo zjištění, že všichni senioři vnímali určité změny, ke kterým u nich došlo v souvislosti s odchodem do důchodu. Dvě třetiny z nich se nadále věnovaly svým koníčkům a nepociťovaly žádná omezení v podobě nedostatku příležitostí či nedostatku finančních prostředků k realizaci těchto koníčků. Výsledky ukázaly, že s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem se výrazně mění hodnotový žebříček. V mládí tito lidé upřednostňovali zájmy rodiny a její finanční zabezpečení. Ve vyšším věku kladou na první místo zdraví své i svých nejbližších. Zajímavé rovněž je, že čeští senioři sice považují vyplácené důchody za nízké, v zásadě jsou však spokojeni a se svými financemi vycházejí. Ti, kterým to zdravotní stav dovoluje, i nadále pracují a jsou schopni peníze ušetřit. Odpovědi na otázky týkající se zdravotního stavu seniorů byly rovněž zajímavé. Počáteční vyčerpání a řada zdravotních problémů při nástupu do starobního nebo předčasného důchodu postupně odeznívala a senioři se v současné době cítí relativně dobře, pouze s malými zdravotními obtížemi. U některých dokonce došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Přínosem výzkumu je, že není důvod se obávat výrazné životní změny v podobě odchodu do starobního důchodu. Senioři mají v dnešní době dostatek příležitostí k seberealizaci, a pokud sami nechtějí, není zde důvodná obava ze vzniku sociálního vyloučení a izolace. Rovněž se prokázala generační soudržnost mezi členy rodin. Senioři se mohou o své potomky v těžkých chvílích opřít.