Možnosti fyzioterapie svalových dysbalancí u vzpěračů
Abstrakt
Bakalářská práce se věnuje problematice svalových dysbalancí u vzpěračů z pohledu fyzioterapie, kdy skrze komplexní pohybové vzory dochází k vysokým požadavkům na koaktivaci jednotlivých svalových skupin, a tudíž ke zvýšenému riziku vzniku svalových dysbalancí. Svalové dysbalance vznikají na základě asymetrické, jednostranné a nepřiměřené zátěže pohybového aparátu. Tento patologický stav může vést k poškození struktury a může negativně ovlivnit výkon vzpěrače. Pro prevenci této patologie pohybového aparátu se můžeme zaměřit na kompenzační cvičení k dané aktivitě, abychom předešli neadekvátnímu přetěžování dílčích segmentů pohybového aparátu a zamezili rozvoji patologických stavů. Cílem této práce je přiblížit problematiku svalových dysbalancí u vzpěračů z hlediska fyzioterapie a zároveň nastínit možnost konkrétních metodik fyzioterapie v rámci prevence zranění.
V teoretické části jsou popsány svalové dysbalance. V této části se práce věnuje patomechanismu vzniku svalových dysbalancí, dále pak jejich vztahu k bolesti a jejich dělení na nejčastější klinické syndromy. Následně je v textu popsána problematika vzpírání, základní pohyby a cviky vzpěračů s popisem jejich provádění. Teoretickou část doplňuje popis vyšetřovacích metod a vybraných fyzioterapeutických postupů. Tímto byl naplněn první cíl bakalářské práce, tedy přiblížit akademickému auditoriu problematiku dysbalancí u vzpěračů.
Praktická část předkládané bakalářské práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Jeho realizace proběhla za pomoci zpracování dílčích kazuistik tří vzpěračů, kteří se připravují na své první závody. Každá kazuistika obsahuje vstupní a výstupní kineziologický rozbor. Tato analýza se skládala z jedenácti typů šetření: odebrání komplexní anamnézy, statického vyšetření (ve formě aspekce, palpace, somatometrického vyšetření spolu s funkčním svalovým testem), dynamického vyšetření pro páteř a aktivitu laterálních stabilizátorů pánve, vyšetření hybných stereotypů, vyšetření HSSP, testů hypermobility a svalového zkrácení a vyšetření dechové vlny. V průběhu terapie bylo využito technik měkkých tkání, cvičení za využití pružných tahů, konceptu Brügger a metody dynamické neuromuskulární stabilizace. Na základě vyhodnocení získaných dat, byl vytvořen dlouhodobý i krátkodobý kinezioterapeutický plán pro všechny probandy s přihlédnutím k jejich potřebám. Tím byl naplněn i druhý cíl bakalářské práce, a sice nastínit možnosti metodik fyzioterapie k ovlivnění svalových dysbalancí u vzpěračů v rámci prevence zranění.
Výsledky terapie jsou kladné a osvědčují tak požité metody jako legitimní nástroje pro práci se svalovými dysbalancemi nejen u vzpěračů. Došlo ke zlepšení aktivace hlubokého stabilizačního systému páteře, ke zlepšené svalové koaktivaci a ke snížení limitujících faktorů v tréninku.
Bakalářská práce může být tedy využita fyzioterapeuty, stejně jako trenéry či samotnými sportovci pro prevenci zranění a zlepšení sportovního výkonu.