Vyuziti kraniosakralni terapie v oblasti krcni patere
Abstrakt
Jako tema sve bakalarske prace jsem si zvolil ,,Vyuziti kraniosakralni terapii v oblasti krcni patere". Tema jsem zvolil z toho duvodu, protoze me zaujalo a jednalo se o tema, ktere je mezi studenty fyzioterapie pomerne nezname. K problemum v oblasti krcni patere muze dochazet z mnoha pricin. At uz jde o spatne postaveni hlavy pri sezeni napr. u pocitace nebo v aute, coz ma za nasledek pretizeni svalu a krcni patere. Dalsi obtizi je horni zkrizeny syndrom, ktery je zpusobeny dysbalanci svalu v teto oblasti. Jedna se bud o nerovnovahu mezi bocnimi a prednimi svaly krku nebo nerovnovahu mezi lopatkovymi a prsnimi svaly. Velkym problemem u mnoha lidi je spatna poloha hlavy pri spanku, kdy lide nemaji hlavu prodlouzenou s osou patere. Svaly pri teto poloze se snazi udrzet pomoci svaloveho napeti hlavu ve fyziologickem postaveni a po usnuti svalove napeti povoli a hlava klesne. Caste pretezovani muze vest ke tvorbe trigger pointu. Dale mezi obtize krcni patere take patri i spasmus subokcipitalnich svalu, ktere zpusobuje bolesti hlavy a zavrate. K prevenci nebo odstraneni techto potizi je mozne pouzit kraniosakralni terapii, ktera vede k celkove regeneraci a uvolneni tela. Jedna se o setrnou manualni terapii.
Vteoreticke casti se zabyvam kraniosakralni metodou, popisem jeji historie, kraniosakralni konceptem a kraniosakralnim systemem, kde mimo jine popisu kraniosakralni rytmus a pohyb lebecnich kosti. Vdalsi casti popisuji soucasti kraniosakralni sytemu, kam patri mozkomisni mok, mozkomisni pleny, pojivova tkan a mekke tkane a fascie. V dalsi kapitole se zabyvam palpaci, ktera je zakladem teto i dalsich manipulacnich technik. V posledni kapitole teoreticke casti me prace se budu zabyvam krcni pateri, kde strucne popisuji jeji struktury a funkci a pote se zameruji na popis castych obtizi v oblasti krcni patere, se kterymi se v praxi muzeme setkat.
V prakticke casti sve prace jsem provadel vstupni a vystupni kineziologicky rozbor a dale jsem behem terapie pouzil metodiku dotazovani, pozorovani a vysetreni palpaci. Vstupni a vystupni data vysetreni byla na konci vyzkumu porovnana. Samotny vyzkum byl provaden po dobu 6 tydnu. Po vstupnim kineziologickem rozboru bylo provedeno celkem 5 terapii a posledni sesty tyden byl provedl vystupni kineziologicky rozbor. Vyzkumny soubor tvorilo 5 pacientu ve veku 22-74 let. Svym pacientum jsem provedl terapii, ktera tvorila soustava hmatu. Mezi jednotlivymi terapiemi meli pacienti provadet soustavu
protahovacich cviku, ktere jsem jim zadal. Behem terapii jsem pacienty pozoroval a pred treti terapii jsem u pacientu provedl kontrolni vysetreni palpaci.
Ze ziskanych vysledku vychazi najevo, ze kraniosakralni metoda ma analgeticky a uvolnujici ucinek na oblast krcni patere a da se vyuzit bud jako samostatna terapie, nebo v kombinaci s ostatnimi metodami v ramci fyzioterapie.
Tato prace by mohla slouzit jako edukacni material pro zdravotnicke pracovniky, a nejen pro ne, ale i pro laickou verejnost, zejmena pro lidi, kteri se zajimaji o alternativni lecebne metody.