Syndrom vyhoření pohledem pracovníků v sociálních službách

Abstract

Tato práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření a jeho prevencí u pracovníků v sociálních službách. Cílem bylo zmapovat, jak pracovníci vnímají syndrom vyhoření a jakou prevenci oni sami považují za účinnou. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části definuje pojem syndrom vyhoření, jeho fáze, symptomy a rizikové faktory.Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na prevenci syndromu vyhoření. Další část je soustředěna na sociální služby, konkretizuje, kdo může vykonávat profesi pracovníka v sociálních službách,a popisuje náplň práce osobních asistentů. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanovena hlavní výzkumná otázka "Jak vnímají pracovníci v sociálních službách syndrom vyhoření a jakou prevenci považují za účinnou?" Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru.Informanti byli vybráni metodou záměrného výběru,a to z neziskové organizace Hewer, z.s.Na základě zvolené metodiky byla jako kritérium pro výběr účastníků výzkumu stanovena jejich ochota zúčastnit se výzkumu a délka zaměstnání v Hewer, z.s., minimálně jeden rok. V empirické části předkládané bakalářské práce jsou analyzovány a interpretovány poznatky získané z rozhovorů s pracovníky sociálních služeb organizace Hewer, z.s. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné výsledky a je odpovězena hlavní výzkumná otázka.