Prevence syndromu vyhoření v kontextu protektivních faktorů u pracovníků v sociálních službách ve vybrané organizaci
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření v kontextu protektivních faktorů u pracovníků v sociálních službách v Domově pro seniory Máj České Budějovice.
Bakalářská práce je složena z teoretické a výzkumné části.
Teoretická část se dále skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola se zabývá především charakteristikou sociálních služeb, pomáhajících profesí a pracovníků v sociálních službách. Sociální služby jsou zde charakterizovány především z legislativního hlediska, zejména zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Mimo jiné se tato kapitola zaměřuje na osobnost pracovníka v sociálních službách, která je velmi důležitá pro výkon práce pracovníků v sociálních službách. Druhá kapitola se zabývá syndromem vyhoření, nejen samotným pojmem syndrom vyhoření, ale také fázemi syndromu vyhoření či příčinami vzniku. Mezi příčiny vzniku se řadí především chování typu A, workoholismus, stres či malá sociální opora nejčastěji od blízkých osob. Dále se tato kapitola zabývá příznaky syndromu vyhoření a zahrnuje také nejčastěji ohrožené profese syndromem vyhoření. Třetí kapitola se zabývá protektivními a rizikovými faktory, které souvisí se vznikem i prevencí syndromu vyhoření. Více se práce zabývá protektivními faktory, které jsou velmi důležité v prevenci vzniku nežádoucích jevů u pracovníků v sociálních službách. Patří mezi ně například chování typu B, sociální opora, vhodné zaměstnání, asertivita či resilience. Poslední kapitola teoretické části se zabývá prevencí vzniku syndromu vyhoření. Rozebírá především supervizi včetně jejích druhů a funkcí. Dále se tato kapitola zabývá antistresovými technikami, mezi které patří například autogenní trénink či jóga, prevence pomocí internetu či velice zajímavá meditace všímavosti.
Následuje empirická část, která se zabývá již samotným tématem bakalářské práce, cílem je zmapovat, jaký postoj zaujímají zaměstnanci ve vybrané organizaci poskytující sociální služby k prevenci syndromu vyhoření.
K naplnění cíle byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která zní "Jakým způsobem je prevence syndromu vyhoření, v dané organizaci pracovníky v sociálních službách, vnímána?". Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena do 4 dílčích výzkumných otázek.
K získání potřebných informací sloužila strategie kvalitativního výzkumu, dále byla zvolena pro získání informací technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byla tato strategie a technika nejvhodnější. Dále byla zvolena metoda vytváření trsů, která slouží k lepšímu vyhodnocování výsledků.
Výzkumný soubor byl vybrán pomocí kvótního výběru, byl tvořen 5 informanty (3 ženy a 2 muži), kteří splňovali stanovené podmínky, včetně ochoty podílet se na výzkumu k bakalářské práci.
Samotný výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fází probíhal předvýzkum pomocí pilotního rozhovoru. Následoval samotný výzkum. Jednotlivé rozhovory s informanty byly nahrávány na diktafon, a následně doslovně přepsány z důvodu bezchybného vyhodnocování dat. Vyhodnocení je rozdělováno dle jednotlivých dílčích výzkumných otázek včetně tabulky ke každé dílčí výzkumné otázce, která slouží k lepší orientaci ve výsledcích.
Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci v sociálních službách Domova pro seniory Máj České Budějovice pozitivně přistupují k některým způsobům prevence vzniku syndromu vyhoření, naopak však k některým přistupují spíše negativně. Důraz je kladen na prevenci, která probíhá svépomocí, naopak odborně vedené preventivní opatření jsou hodnoceny záporně. Mezi protektivní faktory by měly patřit vztahy na pracovišti, ty jsou bohužel popisovány často negativně.
Výsledky bakalářské práce by mohly sloužit nejen domovu pro seniory Máj České Budějovice, ale také jiným domovům pro seniory. Mohly by sloužit k zavedení většího množství programů či akcí, které by sloužily především ke sbližování spolupracovníků a k lepší psychické relaxaci.