Dobrovolnictví jako součást sociálních služeb při práci s rodinami a dětmi

Abstract

Dobrovolnictví je založeno na svobodné vůli jedince, která přináší ekonomický, sociální a kulturní prospěch celé společnosti bez toho, aniž by dobrovolníkovi vznikl nárok na finanční odměnu. Centrem dobrovolnické činnosti v sociálních službách jsou primárně neziskové organizace, které jsou pro tuto práci výchozím bodem, a to právě z důvodu jejich významného propojení. Velmi stěžejní pro dobrovolnictví je koordinace dobrovolníků, která je vedena prostřednictvím vyškoleného profesionála, kterým je koordinátor dobrovolníků. Cílem této práce je provést analýzu a popsat přínos a význam dobrovolníků v sociálních službách, které jsou poskytované rodinám a dětem. V rámci tohoto výzkumu byl použit kvalitativní přístup, který umožnil hlubší poznání spolupráce dobrovolníků v sociálních službách. Využita byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a data byla vyhodnocena formou kategorizace dat. Analýza zjištěných dat potvrdila, že dobrovolnická činnost má nejen pro organizace, ale zejména pro rodiny velký přínos pramenící hlavně v pomoci s rozvojem a podporou při vzdělávání dítěte. Dobrovolník tím přispívá k sanaci rodiny a u dětí může eliminovat vznik rizikového chování. Rozdílný je přístup profesionála a dobrovolníka, který se projevuje u dobrovolníků ne zcela profesionálním, ale o to lidštějším přístupem. Další diferenciace spočívá i v interakci s rodinou, kdy sociální pracovník pracuje komplexně s celkovými potřebami rodiny a dobrovolník pracuje pouze s dítětem. Výsledky výzkumu by mohly být přínosné především pro organizace, které zvažují integraci dobrovolníků. Zároveň by práce mohla být vhodná i pro zájemce o dobrovolnickou činnost v sociálních službách.