Možnosti a limity integrace žáka s lehkou mentální retardací do běžného vzdělávacího proudu
Abstrakt
Práce se zabývá problematikou integrace žáka s lehkou mentální retardací do základní školy hlavního vzdělávacího proudu. Studie mapuje konkrétní případ integrativního vzdělávání. Rozkrývá problematické oblasti i příležitosti.
Cílem bakalářské práce je na podkladě aktuálních psychopedických trendů ve vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací a platného legislativního rámce popsat integraci žáka s lehkou mentální retardací na základní škole v hlavním vzdělávacím proudu.
Byl použit kvalitativní výzkum v designu případové studie. Data byla získána metodou hloubkového rozhovoru, pozorováním žáka během edukačního procesu, analýzou dokumentů a výsledků činností žáka. Získaná data byla zpracována metodou otevřeného kódování.
Teoretická část práce se nejprve zabývá definováním základních pojmů, a to pojmy integrace, inkluze, lehká mentální retardace v evropském (MKN) a americkém (DSM) pojetí, dále specifiky a zvláštnostmi jedinců s lehkou mentální retardací, a to jak z vývojového hlediska, tak z hlediska edukativního procesu. Dále popisuje legislativní rámec integrativního vzdělávání v České republice, včetně podpůrných opatření. Na teoretické bázi zde nalezneme popis možných překážek i přínosů integrace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu.
Praktická část popisuje reálnou podobu integrace konkrétního žáka s lehkou mentální retardací. Jsou zde popsány konkrétní projevy tohoto postižení u daného žáka, jeho rodinná a osobní anamnéza, integrace v mateřské škole a hlavně současný stav integrace na základní škole hlavního vzdělávacího proudu. Nalezneme zde popis užívaných vyučovacích metod, speciálně pedagogické podpory, dovednosti i nedostatky v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Mimo to nabízí praktická část i náhled do integrace volnočasové.
V diskuzi se zabývám mimo jiné porovnáváním teoretické a praktické části, snažím se o rozkrytí širších souvislostí, náhled do budoucnosti. Přidávám i několik návrhů na zlepšení současného integrativního procesu u pozorované dívky, například snížení počtu žáků ve třídě, práce s třídním kolektivem, přeřazení šikanujících žáků do jiné třídy, přítomnost asistenta pedagoga o přestávce či osvěta mezi žáky (popř. mezi žáky a rodiči) o problematice mentální retardace.
Studie ukazuje, že nejproblémovější oblastí v integraci žáka s lehkou mentální retardací je jeho začlenění do kolektivu intaktních žáků. Integrovaný žák je spolužáky šikanován, cítí se méněcenný. Úprava vzdělávacích metod i přístup pedagogických pracovníků vůči žákovi s lehkou mentální retardací se naopak zdá být adekvátní a bezproblémový. Domácí příprava žáka do školy a spolupráce rodiny žáka a školy se jeví jako jedna z klíčových oblastí úspěšnosti vzdělávacího procesu.