Privátní značky

Abstract

Privátní značky označují zboží, které je prodáváno nikoliv pod značkou výrobce, ale pod značkou obchodního řetězce, který toto zboží prodává. Charakteristickým znakem privátních značek je právě jejich příslušnost ke konkrétnímu obchodnímu řetězci, jehož jméno mnohdy přímo nesou. V některých případech privátní značka náleží seskupení prodejců tvořící distribuční řetězec, jehož členové mají právo tuto značku používat. Výhodou privátních značek pro spotřebitele je možnost koupě potravinářských i nepotravinářských produktů za výhodnější cenu, než za kterou by pořídil adekvátní zboží pod značkou výrobce. Zboží privátních značek je vyrobeno ze stejně kvalitních ingrediencí, jako výrobní značky. Obchodní řetězec se svou značkou zaručuje, že dané výrobky splňují jeho nároky na kvalitu pro tu kterou privátní značku. Privátní značky se dělí do tří supin: ekonomické, standardní a exkluzivní. Výrobce privátních značek lze rovněž rozdělit do tří skupin: velcí výrobci, kteří produkují jak pod svou značkou, tak dodávají obchodním řetězcům pod značkou privátní; malí a střední výrobci, kteří se zaměřují na produkci pro obchodní řetězce a na maloobchodní a velkoobchodní řetězce, které provozují vlastní výrobny, ze kterých dodávají do svých prodejen. Nejvíce rozvinutý trh privátních značek je v Evropě, přičemž jejich největší tržní podíly jsou ve Švýcarsku, Velké Británii, Belgii, Německu a Španělsku. Český republika se řadí k regionům s největším růstem podílu privátních značek v Evropě. Od roku 2005 zde vzrostl podíl značek obchodních řetězců o 20 %.