Časný kontakt matka a novorozenec při porodu císařským řezem

Abstract

Práce Časný kontakt matka a novorozenec při porodu císařským řezem je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická první kapitola je zaměřena na císařský řez a jeho definici a důvod nárůstu císařských řezů. Druhá kapitola je věnována císařskému řezu a jeho vlivu na dítě a na psychiku ženy, která se často setkává se separací od dítěte. Další kapitola je věnována zásadám péče o fyziologického novorozence. Čtvrtá kapitola je věnována kontaktu matka a novorozenec. V této kapitole je nejprve řešen imprinting, což je vtištění obrazu matky do podvědomí dítěte. Dále je řešen attachment, který je popisován jako citová vazba k dítěti. A v neposlední řadě také bonding, tedy vytvoření biologické vazby mezi matkou a dítětem. Bonding je ještě více řešen dále. V kapitolách je například popsáno, jaké jsou výhody bondignu pro dítě nebo jak může probíhat bonding po císařském řezu. Poslední teoretická kapitola je věnována separaci, tedy jak působí na dítě, když je odtrženo od matky a co to s ním může udělat. Výzkum byl zaměřen na dva cíle, které souvisejí s časným kontaktem matka a novorozenec po císařském řezu. První cíl se zaměřuje na to, jak jsou naplňovány současné požadavky na kontakt fyziologických novorozenců a matek po císařském řezu. V tomto cíli je sledováno, kdy je matkám umožněn kontakt s fyziologickým novorozencem po císařském řezu a jak kontakty probíhají. Druhý cíl se zabývá tím, s jakými problémy se nejčastěji setkáme ve zdravotnických zařízení při naplňování vazby matka a novorozenec. V tomto cíli je popsáno, jaké jsou problémy při kontaktu matka a novorozenec a co by bylo tedy vhodné změnit. Výzkumná otázka se zabývá podnětem, jak jsou realizovány požadavky na kontakt matka a novorozenec po císařském řezu v praxi. Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, technika polostrukturovaného rozhovoru, metoda dotazování. Výzkumným souborem jsou ženy na stanici šestinedělí, které jsou po porodu císařským řezem 48-96 hodin. Z výzkumu vyšlo najevo, že některé ženy si vůbec nepamatují, jak probíhal první kontakt s miminkem, neboť byly pod vlivem sedativ. Jiné si kontakt pamatují, ale přišlo jim líto, že jim bylo dítě jen přiváženo a nemohly si ho užít, tak jak by chtěly. Ženy při císařském řezu většinou postupují celkovou anestezii. Z celého výzkumného souboru (11 respondentek) měly svodnou anestezii pouze dvě respondentky. Některé ženy by si svodnou anestezii přály, ale neměly o ní dostatečné množství informací, a tak si raději zvolily cestu celkové anestezie. Jestliže je žena po celkové anestezii, často je pod vlivem sedativ a první kontakt s novorozencem si nemusí dostatečně pamatovat. Dochází také k nežádoucí separaci dítěte od matky, protože dítě je matce přiváženo pouze na kojení. Aby se zabránilo nežádoucí separaci po císařském řezu, je vhodná cesta svodné anestezie, která je šetrnější i pro dítě. A již na operačním sále ve svodné anestezii lze dítě přiložit na tělo matky, a tím vytvořit pouto biologické vazby, tedy bondingu. Aby si ženy raději zvolily cestu svodné anestezie, je nutné je včas edukovat. Edukovat o svodné anestezii by měli anesteziologové a porodníci.