Nutriční stav a příjem potravy u klientů v domově seniorů
Abstrakt
Tato bakalářská práce s názvem Nutriční stav a příjem potravy u klientů v domově seniorů se snaží zmapovat celkový stav výživy seniorů. Zaměřuje se na seniory žijící v domově seniorů v Jihočeském kraji, ve kterém chybí nutriční terapeut. Hodnocení výživového stavu bylo provedeno zejména pomocí standardizovaných screeningových dotazníků, sledování příjmu stravy, následných propočtů a laboratorního vyšetření krve s cílem zjistit hodnoty vitaminu D.
Práce je klasicky členěna do dvou částí. Teoretické a praktické.
Teoretická část vychází z definice stáří a stárnutí, a to i po demograficko-prognostické stránce. Zaměřuje se na domovy pro seniory a s tím spojenou legislativu vázající se na přítomnost nutričního terapeuta v domově pro seniory z důvodu poskytování léčebné výživy. V návaznosti na tuto problematiku rozebírá dietním systémem a programem Standardizace nutriční péče v domovech pro seniory, který je jedním způsobem pro zavedení odborné a garantované nutriční péče. Dále se soustředí na hodnocení nutričního stavu seniorů pomocí různých nástrojů a na fyziologické změny organismu ve vyšším věku. Práce nezapomíná ani na výživová doporučení pro seniory.
Východiskem pro praktickou část bylo stanovení pěti výzkumných cílů a dvou výzkumných otázek. Výzkumného šetření se zúčastnilo 20 klientů senior domu. Sedmnáct žen a tři muži.
Základní hodnocení výživového stavu seniorů bylo provedeno pomocí "Mini Nutritional Assessment" dotazníku, který odhalil u čtyř klientů riziko možného vzniku podvýživy a u dvou klientů přímé ohrožení podvýživou.
Propočty nabízené stravy a reálného příjmu potravy byly provedeny v programu "Nutriservis Profesional". Nabízená strava obsahovala ve většině zkoumaných diet (strava základní, dieta diabetická a dieta šetřící) přijatelné množství bílkovin (přibližně 15 % bílkovin (85-90 gramů) z celkového energetického přísunu denně. Množství sacharidů, opět u všech typů diet, činilo přibližně 45 % (255 gramů) z celkového energetického přísunu za den. Průměrný přísun tuků, u všech diet, byl vypočítán asi na 40 % (100 gramů). Tyto hodnoty moc nezapadaly do představ o správné léčebné výživě České asociace sester, Sekce nutričních terapeutů. Klienti ve většině případů konzumovali méně stravy, než jim bylo nabídnuto, ovšem ani tak se nedostali pod svůj teoretický optimální energetický příjem. Jejich potřeby byly vesměs pokryty.
Hodnoty vitaminu D v krvi byly dle očekávání nízké u téměř všech klientů. Průměrný příjem ze stravy činil 4,4 mikrogramů vitaminu D. Průměrné hodnoty v krevním séru nabývaly hodnot kolem 11,43 mikrogramů/l. Samotnou stravou nelze pokrýt potřebné doporučené denní dávky vitaminu D. A díky minimálnímu pohybu seniorů na slunečním světle nelze dosáhnout požadovaných hodnot bez suplementace vitaminem D.
Domovu pro seniory by pomohla přítomnost nutričního terapeuta, který by účinně zavedl funkční dietní systém zaručující správnost poskytované stravy pomáhající detekovat klienty ohrožené podvýživou, a který by dokázal tyto rizika odvrátit, zmírnit nebo je již více neprohlubovat.