Fyzicko-geografická charakteristika a zhodnocení vybraných socioekonomickcýh aspektůgolfových hřišť v České republice

Abstract

Cílem disertační práce je podat fyzicko-geografický popis lokalizace golfových hřišť (GH) v rámci jednotlivých krajů České republiky (ČR) a současně i provést socioekonomické zhodnocení výstavby GH v relaci na základní land-use (vč. finančních aspektů), klimatické, půdní, geomorfologické a hydrologické parametry. Tento základní přehled by měl přinést podstatné informace o možných negativních resp. i pozitivních vlivech GH na jednotlivé složky přírodního prostředí. Zhodnocení fyzicko-geografických parametrů bylo uskutečněno na všech 114 GH v ČR. GH se rozkládají na výměře téměř 5 106 ha, tj. 0,06 % celkové výměry ČR. Největší boom výstavby GH lze rozčlenit do dvou etap: 1. etapa ? pozvolnější výstavba GH do pol. 90. let 20. stol. spojená s přílivem investic, tzv. ?geografie investic? týkající se přímo výstavby GH a privatizací veřejného sektoru a 2. etapa ? od roku 2000, kdy došlo k akumulaci investic, nastává i výrazné zrychlení v tempu budování GH (ročně přibývá 5-9 GH). Vliv socioekonomických důsledků na dynamiku výstavby GH v regionu byl potvrzen, byla prokázána nezávislost poměru rozlohy kraje a počtu GH. Výrazná byla přitom při výstavbě GH dotační politika EU v programovacím období 2007-2013 ve výši 0,4 mld. Kč. Z hlediska polohy GH v regionu je důležitá jeho ?dopravní dostupnost či odlehlost?. Dobrá dopravní dostupnost totiž zajistí GH dostatečnou klientelu, např. v okolí velkých aglomerací jako Praha či Brno (zde je tato klientela i finančně silná). Při zhodnocení klimatických charakteristik za vegetační období (duben-říjen) se prokázalo, že 20 ze 114 GH (tj. necelých 18 %) je ohroženo potenciálním suchem. Z geografického hlediska jsou tato hřiště lokalizována v krajích Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Jihomoravský a Zlínský. Nejextrémnějších hodnot dosahuje kraj Jihomoravský s počtem potenciálně suchých dní až 123 a vláhovým deficitem 80 mm. Závlahy, které doplňují vláhový deficit, se však blíží teoretické spotřebě. Největší procentuální podíl výměry GH vůči zemědělské půdě je v hlavním městě Praha a Karlovarském kraji. Právě poměr výměry GH vůči výměře zemědělské půdy je klíčovým aspektem, neboť zde dochází ke změně využití stávající zemědělské plochy. Nejkvalitnější půda (třída ochrany I. a II. byla zabrána v 35,48 % z celkové výměry GH. Výsledky dále prokazují, že pouze přibližně jedna polovina celkové výměry GH byla vyňata ze zemědělského půdního fondu (ZPF). To znamená, že pouze u této výměry byly provedeny finanční odvody za ZPF. Se změnou využití pozemku (land-use) v katastru souvisí i rozdílná daňová výtěžnost. Největší výměru zabírají GH (celkem 2883,14 ha, tj. téměř 57 %) v plochých pahorkatinách, to odpovídá i střední nadmořské výšce ČR. Naopak nejmenší výměru zabírají GH ve vyšších polohách, a to (90,5 ha) v členitých vrchovinách. V rovině do 200 m n. m. se nachází pouze 99,78 ha, tj. 1,95 % z celkové výměry GH v ČR. V nejvyšších polohách morfometrického typu georeliéfu: ploché hornatiny, členité hornatiny a velehornatiny se GH v ČR nenacházejí vůbec. V ČR nejsou náhorní plošiny, kde by bylo možno GH stavět (jako např. v USA). Výpočty metodou čísel odtokových (CN) křivek byl prokázán pozitivní vliv travních porostů na přímý odtok. Na půdách s velkou infiltrační kapacitou je po zatravnění orné půdy GH přímý odtok nulový, a to i při stoleté jednodenní srážce. Tzn., že veškerá voda infiltruje pod povrch terénu (země). U půd s vysokými hodnotami CN a menší infiltrační kapacitou je přímý odtok zatravněním výrazně redukován a též přispívá k retenci a akumulaci vody v povodí.