Služba jáhna ve farnosti v kontextu současné teologie. Hledání místa trvalého jáhna v církvi na základě výzkumu provedeného v českých a moravských diecézích.

Abstract

Jedná se o pastorálně teologickou práci, jejímž cílem je přispět k objasnění identity jáhenské služby a místa trvalých jáhnů v českých a moravských farnostech, v kontextu katolické církve na počátku 21. století. Východiskem je historický vývoj diakonátu a jeho teologická reflexe. Současná situace v českých partikulárních církvích je v tomto směru v mnohém specifická a dosud dostatečně nepopsaná. Proto jsem svoji pozornost z části věnoval empirickým šetřením (2011 a 2012), v nichž jsem se snažil získat odpovědi na zásadní otázky, týkající se identity diakonátu, vzešlé z historicko-teologické části práce. Cílovou skupinu respondentů tvořili farníci, kněží, biskupové a samotní jáhni působící ve farní pastoraci. Empirický výzkum nastínil některé pozitivní i negativní aspekty, které s touto svátostnou službou souvisejí, a pomohl navrhnout některé změny v pastoračním zapojení trvalých jáhnů v České republice. Ve výsledku lze konstatovat, že jáhenské služba je skutečně významnou součástí svátostného života církve, ve kterém má své důležité a vlastní nezastupitelné místo. Z hlediska její pravé identity je ovšem jisté, že je nutné hledat a vytvářet specifický prostor pro uplatnění trvalých jáhnů takovým způsobem, aby jejich pozice neměla zástupný charakter, jak se tomu dnes v praxi děje. Svým dílčím způsobem tomu mohou pomoci i teze, které z této práce vzešly.