Diskrepance mezi dotazníkovým sebeposouzením a posouzením druhou osobou

Abstract

Bakalářská práce se zabývá asymetrií ve vzájemném hodnocení mezi výzkumnými partnery. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky z oblasti výzkumu specifik rozdílů mezi dotazníkovým sebeposouzením a posouzením druhou osobou a předkládá možné důvody této diskrepance, mezi nimiž nalezneme například působení vlivu sociální desirability, blízkost vztahu mezi posuzovanými nebo limity introspekce. Další část teoretického rámce je pak věnována popisu použitých testových metod. Empirická část popisuje metodologický rámec a analýzu dat získaných z výzkumného projetku CPACT (Komputační psycholingvistická analýza českého textu, GA ČR 16-19087S). Cílem výzkumného bloku je za pomocí relevantních statistických metod zjistit, zdali existuje statisticky významný rozdíl mezi sebehodnocením (self-report) a hodnocením probanda jeho výzkumným partnerem (other-report), a to na základě porovnání výsledků v rámci vybraných škál BFI 44, STAI X-2, IAS-R a PSSI. Dalším cílem je zjistit, zdali existuje vztah mezi rozdílem v posouzení, tedy zjištěnou diskrepancí, a mírou blízkosti vztahu mezi výzkumnými partnery. Testováno bylo n=242 probandů tvořících n=121 výzkumných párů. Výsledky ukazují, že existují signifikantní rozdíly mezi sebeposouzením a posouzením druhou osobou ve všech zkoumaných dimenzích, kromě otevřenosti ke zkušenosti u BFI 44. Vztah mezi diskrepancí v posouzení mezi partnery a mírou blízkosti jejich vztahu, měřenou Dotazníkem blízkosti vztahu, se potvrdil pouze u extraverze v BFI 44, škály jistý-dominantní v IAS-R a u anxiety jako osobnostního rysu ve STAI X-2. Závislosti zjištěné Spearmanovo korelačním koeficientem jsou ale příliš slabé na to, aby mohly být vyvozovány relevantní závěry.