Účetní závěrka podle IFRS
Abstrakt
Tématem mé bakalářské práce je účetní závěrka podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, zejména první převod účetní závěrky z české účetní legislativy na IFRS. V úvodní části představuji teoretická východiska, která je třeba pro realizaci vykazování podle IFRS znát a uvádím, koho se IFRS u nás týkají. V praktické části jsem provedla první převod účetních výkazů na IFRS k 31.12. 2007 u jedné české středně velké firmy, která se zabývá nákladní dopravou a opravárenstvím. Při tomto převodu jsem s ohledem na rozsah práce vybrala nejdůležitější položky a účetní případy, které se vyskytují u většiny firem a které IFRS řeší dost odlišně. Jedná se zejména o investice do nemovitostí, aktiva určená k prodeji, oceňování majetku, rezervy, finanční leasing, odloženou daň a dlouhodobé pohledávky. Zajímalo mě, jak náročný takový převod je a k jak velkým rozdílům ve vykazovaných položkách může vést. Z převodu je patrné, že rozdíly ve vykazování mezi českým účetnictvím a IFRS jsou značné. Zajímalo mě proto, v jakých zásadách se oba způsoby vykazování rozcházejí a který více odpovídá principu věrného a úplného zobrazení. Z tohoto srovnání vycházejí vítězně IFRS, které se snaží zobrazit veškerý majetek, ze kterého má účetní jednotka ekonomický prospěch a zachytit také jeho skutečnou hodnotu. Na druhou stranu jsou ale IFRS daleko volnější, dávají na výběr často několik odlišných možností pro vykazování určitých položek, což pak brání principu srovnatelnosti jednotlivých firem. Nevýhodou IFRS je také jeho náročnost, vyžaduje větší spolupráci účetních s vedením a znalci, standardy nejsou napsány příliš srozumitelně, jsou příliš rozsáhlé, zatím na trhu stále chybí praktické publikace a software pro realizaci převodu. Zvláště pro malé a střední firmy je pak převod velkou zátěží, což v současné době vede k vytváření speciálního standardu pro ně.