Využití recirkulačních systémů při odchovu říčních druhů ryb

Abstract

Chov ryb v recirkulačních systémech je běžnou praxí v zemích západní Evropy. Výhody těchto systémů jsou využívány v záchranných chovech ohrožených druhů ryb. Tato práce je zaměřena na vhodnost recirkulačních systémů pro odchov ostroretky stěhovavé, podoustve říční a parmy obecné. Nejprve byly provedeny dva šestiměsíční experimenty. K testům byl použit plůdek ostroretky a podoustve, který byl adaptován na příjem peletovaného krmiva a aklimatizován na čtyři různé teploty vody. V průtočném systému teplota vody dosahovala průměrných hodnot 4°C. V recirkulačních systémech byly teploty udržovány na úrovni 15, 18 a 21°C. Pravidelně byla měřena individuální hmotnost a celková délka těla. Dále byly vyhodnoceny hodnoty SGRw, FCR a přežití. Vyšší teplota vody pozitivně ovlivnila rychlost růstu u obou testovaných druhů. Obě skupiny (při teplotě vody 21°C) dosáhly nejrychlejšího růstu a nejvyšších hodnot SGRw. Nejnižších rychlost růstu a SGRw bylo dosaženo při teplotách simulujících venkovní podmínky prostředí. Při teplotě 18°C bylo dosaženo velmi dobrých výsledků v porovnání se skupinami odchovávanými v chladné vodě. Individuální hmotnost byla 3,25 a 4,13 krát vyšší u ostroretky a podoustve. Teplota 15°C byla zvolena s ohledem na funkčnost biofiltru a v tomto experimentu se ukázala jako minimální teplota vhodná pro chov druhů říčních ryb v RAS. Pozitivem této teplotní úrovně jsou nízké náklady na její udržení. Naproti tomu, z hlediska horších výsledků chovu se tato teplotní úroveň jeví jako neefektivní. Závěrem je konstatování, že intenzivní odchov ostroretky a podoustve v kontrolovaných podmínkách je účinnou cestou jak zvýšit efektivitu vysazování ryb do volných vod. Druhá část práce byla zaměřena na využití podoustve říční jako vhodného "pomocníka" při adaptaci plůdku candáta na komerční granulované krmivo. Candát říční je ceněnou rybou s velkým potenciálem pro intenzivní akvakultury. Jedním z problémů odchovu candáta v RAS je adaptace plůdku na peletované krmivo (PK). V této práci jsou porovnány čtyři rozdílné způsoby adaptace šestitýdenního plůdku candáta (pocházejícího z rybničního chovu) na komerčně vyráběné krmivo. Každý způsob byl zastoupen jednou skupinou. A - využití podoustve a přímá aplikace PK; B - využití podoustve a postupný přechod k PK v kombinaci s přirozeným krmivem (NF, larva patentky); C - přímá aplikace PK; D - postupná adaptace na PK v kombinaci s patentkou. Délka experimentu byla 14 dní (adaptace na PK) a po této době byly všechny skupiny adaptovány na komerčně vyráběné krmivo. Plůdek candáta ve skupině A rostl podstatně rychleji a předkládané krmivo bylo přijímáno ochotněji v porovnání s ostatními skupinami. Také výsledky dalších hodnocených parametrů dokazují vhodnost používání "pomocných" ryb v kombinaci s přímým předkládáním PK jako vhodnou alternativu adaptace plůdku candáta na podmínky intenzivního chovu. Závěrečná část byla zaměřena na porovnání vlivu čtyř druhů anestetik (MS 222, hřebíčkový olej, 2-phenoxyethanol a Propiscin) na hematologické a biochemické parametry krve u podoustve říční. Tyto parametry byly testovány u skupin, které byly anestezovány v dávkách: MS 222 (100 mg/l), clove oil (33 mg/l), 2- phenoxyethanol (0.4 ml/l), Propiscin (1.0 ml/l) a u kontrolní skupiny, která anestezií neprošla. Každá skupina byla rozdělena do dvou podskupin, přičemž první z nich byla vzorkována bezprostředně po 10-minutové anestezii, druhá pak po 24. hodinách. Z výsledků vyplývá, že 10-minutová expozice anestetik (MS 222, hřebíčkový olej, 2-fenoxyethanol a propiscin) neovlivnila hematologický profil podoustve říční. Dále byl prokázán vliv anestetik na biochemické ukazatele krevní plazmy. Anestetika 2-fenoxyethanol a propiscin ovlivnily hladiny glukózy, amoniaku a aktivity aspartátaminotransferázy v porovnání s kontrolní skupinou. Úroveň triacylglycerolů a aktivita laktátdehydrogenázy byla ovlivněna MS 222. Závěrem lze konstatovat, že pouze hřebíčkový olej neovlivnil hematologické a biochemické profily v krvi