Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.authorFajmon, Blahoslav
dc.date.accessioned2021-12-09T09:00:02Z
dc.date.available2021-12-09T09:00:02Z
dc.date.issued2016
dc.date.submitted2015-12-17
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/123456789/37388
dc.description.abstractDisertace se zabývá aplikací teorie mluvních aktů na poli teologie. První, filosofická část představuje výrazné podněty filosofie jazyka, které nacházíme u Wittgensteina, Austina a Searla. Hlavní důraz tohoto shrnutí je položen na Searlovu kategorizaci mluvních aktů. Nahlížíme-li na Searlovu kategorizaci z Wittgensteinovy perspektivy, je možné chápat vymezení kategorií mluvních aktů nikoliv ontologicky, ale funkčně, což umožňuje úpravu kategorizace s ohledem na zkoumaný fenomén. V teologické části ukazujeme na případu vyznání víry meze Searlovy kategorizace a poté ustavujeme vlastní kategorizaci mluvních aktů řeči víry, která zohledňuje její komunikační a transformativní dimenzi. Dále se zaměřujeme na jeden z hlavních typů řeči víry, kterým je prosebná modlitba. Při zkoumání prosebné modlitby ve Starém a Novém zákoně postupně představujeme významné postřehy teologů, kteří ve své práci užívali Austinových a Searlových konceptů a doplňujeme je vlastním pozorováním. Druhý oddíl teologické části práce se věnuje aplikaci teorie mluvních aktů na výklad několika pasáží Markova evangelia, které mluví o Ježíši Kristu jako Synu Božím. Teorie mluvních aktů sice zjevně není schopná vyřešit exegetické rozpory tak, že bychom s její pomocí mohli vždy jednoznačně určit ilokuční záměr všech mluvních aktů, ale přesto napomáhá v konceptuální orientaci a přináší směrodatné podněty.cze
dc.language.isocze
dc.publisherJihočeská univerzitacze
dc.rightsBez omezení
dc.subjectTeorie mluvních aktůcze
dc.subjectřeč vírycze
dc.subjectkategorizacecze
dc.subjectvyznánícze
dc.subjectpožehnánícze
dc.subjectprosebná modlitbacze
dc.subjectMarkovo evangeliumcze
dc.subjectSyn Božícze
dc.subjectWittgensteincze
dc.subjectAustincze
dc.subjectSearlecze
dc.subjectBriggscze
dc.subjectThiseltoncze
dc.subjectVanhoozercze
dc.subjectWolterstorffcze
dc.subjectSpeech act theoryeng
dc.subjectfaith discourseeng
dc.subjectcategorizationeng
dc.subjectconfessioneng
dc.subjectprayereng
dc.subjectMark`s gospeleng
dc.subjectSon of Godeng
dc.subjectWittgensteineng
dc.subjectAustineng
dc.subjectSearleeng
dc.subjectBriggseng
dc.subjectThiseltoneng
dc.subjectVanhoozereng
dc.subjectWolterstorffeng
dc.titleTeorie mluvních aktů v teologii se zvláštním ohledem na prosebnou modlitbu a vyznání Ježíše Krista jako Syna Božího v Markově evangeliucze
dc.title.alternativeSpeech act theory in the field of theology in Mark´s gospel speaking about Jesus as the Son of Godeng
dc.typedisertační prácecze
dc.identifier.stag45253
dc.description.abstract-translatedThe purpose of this dissertation is to inquire into the application of the Speech act theory in the field of theology. First, philosophical part introduces distinctive topics of language-philosophy found in Wittgenstein, Austin and Searle. The main focus of this summary lies on Searle's categorization of speech acts. If we approach Searle's categorization from the perspective of Wittgenstein's philosophy, we could understand his categorization in functional and not ontological terms and therefore we find a certain liberty to modify Searle's categorization with regard to analysed phenomenon. In the beginning of the theological part we analyse the limits of the application of the speech act theory in the case of the confession of faith. Consequently we construct categorization of the speech acts of faith discourse based on its communicative and transformative dimensions. Afterwards we focus on one of the main types of faith discourse, namely the petitionary prayer. During analysis of the petitionary prayer in the Old and New Testament we gradually introduce considerable insights of theologians who applied Austin's and Searle's concepts in their work. These are followed up by our own observations. Second section of the theological part of the dissertation is concerned with the application of speech act theory in exegesis of particular texts, namely those passages in Mark's gospel which speak about Jesus as the Son of God. Speech act theory evidently could not serve to settle exegetical disagreements by always locating the precise illocutionary point of every speech act, however it proves itself as a good tool for conceptual orientation and its application brings valuable insights.eng
dc.date.accepted2016-04-08
dc.description.departmentTeologická fakultacze
dc.thesis.degree-disciplineTeologiecze
dc.thesis.degree-grantorJihočeská univerzita. Teologická fakultacze
dc.thesis.degree-namePh.D.
dc.thesis.degree-programTeologiecze
dc.description.gradeDokončená práce s úspěšnou obhajoboucze
dc.contributor.refereeHošek, Pavel
dc.contributor.refereePetkevič, Vladimír


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam