Teorie dějin Giambattista Vica
Abstrakt
Práce se soustředí na výklad teorie dějin Giambattisty Vica, italského filosofa ze 17. století. Jeho teorie je zaměřená na konstrukci ideálního historie, která je cyklického charakteru, přičemž specifikuje projevy každého ze tří věků. Tyto tvoří uzavřený koloběh existence národů. Jedná se o věk božský, který je v pořadí první, dále herojský věk, jenž lze považovat za přechodný, a nakonec věk lidský, který je kvantitativně nejvýše. Tato ideální historie je řízena racionálním principem sledující konkrétní cíl, kterým je dokonalé státní spořádání podle vize Platóna, tento řídící princip Vico nazývá prozřetelností. Po přiblížení výchozoví teorie se práce věnuje komparaci teorií vybraných filosofů s koncepcí Vica, konkrétně se jedná o: G.W.F. Hegela, Augusta Comta, Oswalda Spenglera a Arnolda Toynbeeho.