Dopad účetní reformy veřejných financí z roku 2010 na účetní závěrku v územním samosprávném celku
Abstrakt
Tato práce zkoumá účetní reformu veřejných financí z pohledu jejího dopadu na účetní závěrku územních samosprávných celků, konkrétně aplikované na obce v Kraji Vysočina. Reforma změnila legislativní předpisy, zejména zákon o účetnictví, prováděcí vyhlášku k zákonu o účetnictví a české účetní standardy pro vybrané účetní jednotky. Práce analyzuje změny v těchto předpisech a popisuje vliv těchto modifikací na účetnictví obcí. Tím vznikají oblasti, které jsou díky reformě pro obce nové a mohou být problémové ve smyslu nesprávné interpretace a špatného zaúčtování. Oblasti dotčené reformou jsou rozděleny na tři okruhy. První je tvorba účetnictví státu a s tím související zavedení akruálního principu účetnictví, ze kterého dále vychází časové rozlišení. Druhý pomyslný okruh změn se týká účetnictví ve smyslu změny směrné účtové osnovy včetně podrozvahy, která se podstatně změnila. Třetím širokým okruhem je majetek účetní jednotky, kde proběhla hlavní změna v návaznosti na akruální princip a to sice začátek odpisování veškerého odpisovatelného majetku. Zároveň s odpisováním se nově tvoří i opravné položky a rozšířila se problematika inventarizace. U majetku došlo ke změnám i ve způsobu oceňování, byl vytvořen jeden nový způsob a vznikla povinnost přecenit majetek určený k prodeji.
Následně je zkoumán dopad jednotlivých problémových oblastí na obce, a jakým způsobem se změny promítnou v jejich účetní závěrce.