Dopad různých forem daňových zvýhodnění na daňovou povinnost k dani z příjmů fyzických osob
Abstrakt
Cílem práce je vyhodnocení progresivity osobní důchodové daně při aplikaci různých daňových zvýhodnění dostupných v České republice se zaměřením na roky 2014 a 2015. Splnění tohoto cíle předchází celý proces stanovení daňové povinnosti poplatníka, tedy od definice základních pojmů, přes členění daňových zvýhodnění, metodiku zjištění konečné částky daně, až ke konkrétním výpočtům. Pozornost je věnována třem poplatníkům daně disponujícím různými úrovněmi příjmů, které následně podléhají eliminaci za pomoci daňových zvýhodnění v pěti nastavených situacích. Podstatným krokem je vyčíslení podílu vzniklé daňové povinnosti a základu daně, tedy zjištění efektivní sazby daně. Její vývoj v každé situaci poukazuje na skutečnost, že aktuálně nastavená zvýhodnění progresivitu daně neovlivňují, protože platí pravidlo čím vyšší základ daně, tím vyšší daňový závazek. Právě tento princip je základním znakem progresivní daně. Daňová zvýhodnění však zásadně působí na daňové zatížení poplatníků, tedy na jejich skutečně odvedené procento z obdržených příjmů.