Druhé bydlení v oblasti středního toku Lužnice jako předstupeň amenitní migrace

Abstract

Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem druhého bydlení v oblasti středního toku řeky Lužnice. Trend druhého bydlení je úzce spjat převážně s venkovským cestovním ruchem. V současnosti ubývá trvale žijících obyvatel ve venkovském prostoru, čímž dochází stále častěji k depopulaci venkovské krajiny. Rozvoj venkovského cestovního ruchu a následně druhé bydlení, které lze označit za předstupeň amenitní migrace, mohou vylidňování českého venkova zmírnit. V našich podmínkách se tyto dva pojmy druhé bydlení a amenitní migrace velmi často překrývají a je tak složité mezi nimi rozpoznat jednoznačnou hranici. Druhé bydlení představuje způsob trávení volného času a lze ho označit jako komplex jevů a procesů spojených s rekreačním objektem, nejčastěji v podobě chaty nebo chalupy. Někteří účastníci druhého bydlení se rozhodnou do svého rekreačního objektu přestěhovat natrvalo a v tomto případě se jedná o tzv. amenitní migraci. U tohoto typu migrace se jedná o pohyb lidí z urbánního prostředí do rurálních oblastí. Amenitní migraci lze chápat jako migraci za lepším životním prostředím, pohodou, touhou být blíže přírodě a celkově za lepší kvalitou života.