Novorozenecký abstinenční syndrom jako důsledek užívání nelegálních návykových látek těhotnými ženami

Abstract

Diplomová práce se zabývá novorozeneckým abstinenčním syndromem, který se může objevit u dětí, jejichž matka v době těhotenství užívala nelegální návykové látky. K nejčastěji užívaným látkám patří kanabinoidy, stimulancia, opioidy a opiáty, halucinogeny, a látky používané v substituční terapii. Novorozenecký abstinenční syndrom se projevuje zpravidla změnami v centrálním nervovém systému, gastrointestinálním traktu, respiračním systému a vegetativním systému. Diagnostika spočívá v pozorném sledování dítěte v prvních dnech života, kdy je nutné hodnotit projevy novorozeneckého abstinenčního syndromu podle určitých schémat. V našem případě bylo použito skóre dle Finneganové. Léčba tohoto syndromu je podpůrná a farmakologická. Sociální dopady na dítě spočívají ve špatné sociokulturní situaci matky a také v její neschopnosti se o dítě postarat. Děti tak často končí na základě předběžného opatření v dětském centru. Cílem práce bylo zmapovat potřeby novorozenců, jejichž matky užívaly v době těhotenství nelegální návykové látky. Dále jsme chtěli zjistit, jaké ošetřovatelské intervence pozitivně ovlivňují stav novorozenců s novorozeneckým abstinenčním syndromem v prvních dnech života. Posledním cílem bylo zjistit, jaké ošetřovatelské intervence by mohly zapůsobit na matku, aby již nelegální návykové látky neužívala. Teoretická část diplomové práce byla vypracována na základě studia zdokumentovaných odborných zdrojů. K získání empirických dat byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo rozděleno do třech částí. První byla provedena metodou analýzy dokumentů, ze kterých jsme se chtěli dozvědět, s jakými potřebami měli novorozenci v prvních dnech po narození problémy. Pro zhodnocení potřeb byl vybrán model Virginie Hendersonové. Ze 14 elementárních potřeb, které Hendersonová uvádí, jsme vybrali jen ty, které byly pro novorozence z našeho pohledu nejdůležitější. Druhá část výzkumu byla prováděna metodou zúčastněného pozorování sester, novorozenců a matek. Při pozorování nás zajímalo, zda sestry věděly, jak pomoci dítěti a jak komunikovat s matkou. Dále jsme chtěli zjistit jaké ošetřovatelské činnosti měly pozitivní vliv na tyto děti a zároveň i na jejich matky. Třetí část výzkumu byla prováděna metodou polostrukturovaného rozhovoru s matkami, které během těhotenství užívaly nelegální návykové látky. Výsledky práce ve všech třech částech byly zpracovány do kategorií a následných podkategorií, které byly znázorněny v přehledných schématech a tabulkách. Výzkumné šetření ukázalo, že tito novorozenci mají po porodu různé problémy ve všech našich sledovaných potřebách. Nejvíce vyžadovali pomoc s potřebou dýchání, výživy a tekutin, s potřebou odpočinku a spánku, s potřebou termoneutrálního prostředí a s potřebou sociálního kontaktu. Můžeme říci, že na novorozence, který prochází novorozeneckým abstinenčním syndromem, působí určité ošetřovatelské intervence pozitivně. Důležitým se ukázalo přistupovat k dítěti individuálně, tzn. včas reagovat na změnu v jeho chování, respektovat jeho spánek a odpočinek, sjednotit všechny i lékařské výkony do bloků, používat nefarmakologické tlumení bolesti, krmit jej individuálně dle chuti a síly a vyzkoušet různé techniky podávání výživy. Dále pak ukládat dítě pro něho do vhodné polohy a případně ho i pochovat, kolébat nebo použít jemu příjemné doteky. Poslední část výzkumného šetření byla zaměřena na matky, které užívaly nelegální návykové látky. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry s těmito matkami aktivně moc nekomunikovaly, nenabízely jim ani možnost kojit za určitých dohodnutých podmínek a dále jim také nenabízely společnou hospitalizaci s dítětem do jeho propuštění z porodnice. Na druhé straně samy matky o kojení a hospitalizaci s dítětem neměly zájem. Výstupem z této práce bylo vytvoření informačního letáku, který by informoval o negativních důsledcích návykových látek na novorozence, který může být následně využíván na oddělení k edukaci nejen rodičů, ale také studentů.