Kvalita života u pacientů s kardiologickými implantáty sledovaných systémy dálkové monitorace

Abstract

Abstrakt

Úvod: Problematika kvality života (QoL) u pacientů s kardiologickými implantáty včetně implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD) sledovaných systémy dálkové monitorace (Home Monitoring HM) se v posledních letech stává velmi aktuální. Stále totiž narůstá počet pacientů s těmito přístroji a způsobem sledování, což vyvolává potřebu bezpečné, rychlé a efektivnější následné ambulantní péče. Metodika: Výzkum probíhal od prosince 2016 do března 2017. Z informačního systému Nemocnice České Budějovice, a. s. byl získán soubor 150 konsekutivních pacientů s ICD sledovaných systémem HM (HM+) a 150 konsekutivních pacientů s ICD, kteří byli sledováni standardní technikou (HM-). Všem pacientům byly zaslány dotazníky, kterými byla zkoumána QoL (EQ5D), míra anxiety, deprese (HADS) a vlastním dotazníkem byl také specificky zkoumán vztah pacientů k systému HM a organizace dálkové péče. Výsledky: Ke konečnému statistickému zpracování bylo použito 91 (60,7 %) dotazníků z kontrolní skupiny a 104 (69,3 %) dotazníků z intervenované skupiny. Z výsledků hodnocení QoL vyplývá, že způsob sledování ICD nikterak přímo neovlivnil QoL, jelikož statistické výsledky nevykazovaly signifikantní rozdíly mezi skupinou pacientů ze skupiny HM- a HM+. Na základě celkového skóre dotazníku EQ5D byl zaznamenán trend k lepšímu hodnocení QoL pacienty ve skupině HM+ oproti skupině HM- (68,6 ? 19 vs. 64,6 ? 16,5, p = 0,09). Ve zkoumané problematice anxiety a deprese výsledky neodhalily významné rozdíly mezi skupinami pacientů HM- a HM+. V obou skupinách pacientů více než polovina z každé skupiny spadala do škály označující normu, a to jak u anxiety, tak i u deprese. Z hlediska percepce systému HM byl zaznamenán nejvýraznější rozdíl (p < 0,0001) mezi skupinami pacientů v jimi preferovaném způsobu sledování: 54,9 % pacientů ze skupiny HM- by si přálo být raději sledováno dálkově a 45,1 % by setrvalo u stávajícího ambulantního sledování, zatímco ve skupině HM+ by pouze 6,7 % pacientů preferovalo osobní kontrolu u lékaře namísto dálkového sledování. Ochota připlatit si za dálkové sledování se mezi skupinami pacientů nelišila. Skupina HM+ byla nakloněnější k využívání dálkového systému sledování (p = 0,007), stejně tak měla pozitivnější názor na dálkově prováděnou lékařské péči (p = 0,034). Závěr: Způsob sledování implantovaných ICD přístrojů významně neovlivňuje QoL pacientů s ICD. Způsob sledování neovlivňuje ani výskyt anxiety a deprese. Celkově však lze říci, že pacienti s ICD sledovaní systémem HM mají vysokou adherenci k dálkově prováděné lékařské péči a jen velmi neradi by o výhody spojené s tímto způsobem sledování ICD přišli. Ochota připlatit si za takový způsob péče z vlastních zdrojů je však omezená a porovnatelná s pacienty, kteří jsou sledováni konvenčně.