Epidemie Eboly v letech 2014-2015 a reakce ČR

Abstract

Práce se zabývá epidemií Eboly v letech 2014-2015 a reakcí ČR. Hlavním cílem práce je vyhodnotit strategii ČR k zamezení importu Eboly. Práce využívá studia dokumentů, snahou je komplexní náhled na danou problematiku. Použitými dokumenty jsou především informace a zprávy mezinárodních i českých organizací, předpisy, odborné články, elektronické dotazy a mediální zprávy. Bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. První otázka se zabývala demografickými a epidemiologickými charakteristikami epidemie v západní Africe. Druhá otázka zkoumala kroky, které byly podniknuty v rámci systému připravenosti na vysoce nakažlivé nákazy v ČR. Celkovou strategii ČR jsem rozdělila do 10 bodů. Tvoří je uplatňování Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005), Rozhodnutí EP a Rady č. 1082/2013/EU, Národního akčního plánu pro případ události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům a dvou směrnic, přijetí zvláštních opatření na mezinárodních letištích, uzavření dohod o spolupráci, předávání informací v rámci ČR, simulační akce a humanitární pomoc. Třetí otázka zjišťovala respondenci příletových karet na letišti Václava Havla v Praze. Respondence byla přibližně 40 %. (Jágrová, 2016a) Čtvrtá otázka hodnotí efektivitu přijatých opatření pomocí zaznamenaných případů podezření. I když se v ČR neobjevil žádný případ nákazy, lze soudit, že provedená opatření jsou účinná. Pátá otázka se zabývá hodnocením přijatých opatření a návrhy jak reakci ČR zkvalitnit. Připravenost ČR byla velmi dobře hodnocena odborníky. Také z výsledků práce vyplývá, že připravenost je dostatečná. Navrhovaná opatření jak zlepšit reakci ČR se týkají systému rychlého varování veřejnosti, vytvoření týmu pro humanitární pomoc, udržování dostatečných kapacit a provádění simulačních akcí.