| dc.contributor.advisor | Hamplová, Lidmila | |
| dc.contributor.author | Ondráčková, Silvie | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-08T14:00:11Z | |
| dc.date.available | 2021-12-08T14:00:11Z | |
| dc.date.issued | 2017 | |
| dc.date.submitted | 2017-08-15 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/34984 | |
| dc.description.abstract | Cílem diplomové práce bylo v teoretické části zmapovat problematiku duševního zdraví populace České republiky. Hlavním cílem výzkumné práce bylo upozornit na problematiku poruch duševního zdraví a zkoumat léčbu duševního zdraví z pohledu pacientů v ambulantní psychiatrické péči. Problematika duševního zdraví populace je široké téma, které jsem zpracovala s využitím mnoha relevantních podkladů, uvedených v analytických, statistických a jiných materiálech a oficiálních mezinárodních i českých dokumentech.
Výsledkem je zjištění, že přes některé nesporné klady systému je dostupnost psychiatrické péče v naší republice neuspokojivá a rozvoj oboru psychiatrie je ve srovnání s většinou zemí Evropské unie zanedbán a opožděn. Zásadní pozitivní změna se očekává od implementace dvou klíčových materiálů, Strategie reformy psychiatrické péče a Akčního plánu Duševní zdraví.
Pro splnění hlavního cíle výzkumu jsem vytvořila nestandardizovaný písemný dotazník pomocí kterého jsem zjišťovala pohled depresivních a úzkostných pacientů na léčbu jejich nemoci. Kvantitativní výzkum byl vyhodnocen s pomocí statistického programu SPSS. Hypotézy byly testovány pomocí Chí kvadrátu.
Z jeho závěrů vyplývá pro první a druhý vedlejší cíl konstatování, že obavy ze stigmatizace psychiatrickou léčbou i dobu rozhodování navštívit ambulanci psychiatra ovlivňují druh nemoci a konkrétní zdravotní obtíže. Významnější souvislost než sociodemografickým charakteristikám přisoudil výzkum typu osobnosti a rodinnému prostředí. Odpovědí na třetí vedlejší cíl je konstatování, že genderové rozdíly nemají vliv na pravidelné užívání psychiatrem předepsaných léků.
Komplexní výstupy z výzkumu léčby duševního zdraví z pohledu pacientů nabízejí možné využití zadáním nepožadovaných, ale zjištěných souvislostí a korelací. | cze |
| dc.format | 95 s. (126 517) | |
| dc.format | 95 s. (126 517) | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | Deprese; duševní zdraví; prevence; psychiatrie; reforma; terapie; úzkosti. | cze |
| dc.subject | Depression; mental health; prevention psychiatry; reform; therapy; anxiety | eng |
| dc.title | Problematika duševního zdraví populace České republiky | cze |
| dc.title.alternative | Mental Health Problems in the Population of the Czech Republic | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 50764 | |
| dc.description.abstract-translated | The aim of the thesis in the theoretical section was to describe the mental health problems in the Czech Republic. The main goal of the research work was to draw attention to these problems and to explore the psychiatric treatment from the outpatients' perspective. Mental health is a vast topic which I elaborated using many relevant sources mentioned in analytical, statistical and other materials as well as the official Czech and international documents.
The findings show that in spite of undisputable pluses of the Czech system, the accessibility of the psychiatric care is unsatisfactory and the promotion of the mental health services has been seriously neglected and delayed in the Czech Republic compared with most EU countries. A fundamental positive change has been expected with the implementation of two key agendas - the Psychiatric Care Reform Strategy and the Mental Health Action Plan. For the thesis an original, non-standardized written questionnaire was used to evaluate depressed and anxious patients' point of view of their treatment. The quantitative research was later evaluated using statistical methods. The quantitative research was evaluated with the SPSS statistical software. Hypotheses were tested using the chi-square.
The results suggest that the fear of stigmatisation by psychiatric care as well as the time to a psychiatrist visit are influenced by diagnosis and specific health problems. The results also suggest that the personality type and family milieu are more important than socio-demographic factors. Gender differences do not influence the compliance either.
The complex outcomes of the patients' attitude research can be later used in designing better mental health care. | eng |
| dc.date.accepted | 2017-09-21 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
| dc.thesis.degree-program | Veřejné zdravotnictví | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Kovářová, Mária | |
