Zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Abstrakt
Diplomová práce s názvem Zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí umožňuje vhled do problematiky procesu zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Novela zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přinesla významné změny v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany (OSPOD), zejména v oblasti využívání nástrojů sociální práce. Podmínky pro kvalitní výkon této odpovědné agendy práce jsou vytvářeny pomocí standardizace. Standardizace by měla znamenat stanovení závazných postupů v rámci výkonu příslušné správní činnosti a také minimálních parametrů pro její kvalitní výkon (Macela, 2012).
Práce je rozdělena do několika částí. V první kapitole se vymezují základní pojmy k danému tématu. Je koncipována teoreticky, oporou práce je použitá relevantní odborná literatura. Uvádí se zde, co se rozumí sociálně-právní ochranou dětí, jaké jsou principy sociálně-právní ochrany dětí, kdo je sociální pracovník SPOD, jaké jsou předpoklady pro výkon profese sociálního pracovníka SPOD. Vyjasňují se pojmy kvalita, sociální práce, rodina a dítě. Definuje se vnímání, jaké faktory na percepci mohou působit. Pozornost se věnuje zákonné úpravě standardů kvality orgánů sociálně-právní ochrany dětí, co je obsahem a cílem standardů kvality orgánů sociálně-právní ochrany dětí, procesu standardizace a dostupnosti sociálně-právní ochrany a podmínek pro její výkon. Druhá kapitola stanovuje cíl práce a výzkumné otázky. Třetí kapitola charakterizuje zkoumaný soubor a zvolenou metodiku práce, použité techniky sběru dat, analýzu dat a realizaci vlastního výzkumu včetně etiky výzkumu. Čtvrtá kapitola se věnuje výsledkům práce.
Hlavním cílem práce bylo identifikovat, jak sociální pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímají zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí. K dosažení cíle práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly zrealizovány v průběhu července 2016 na výzkumném vzorku deseti pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí, kteří pracují na pozici sociálního pracovníka OSPOD v obcích s rozšířenou působností Jihočeského kraje. Komunikační partneři byli zvoleni metodou účelového vzorkování.
V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaké faktory ovlivňují vnímání sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí při zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí? Jaká pozitiva či negativa v zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí vnímají sociální pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí?
Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí považovali za pozitivní změny po zavádění standardů zlepšení vybavení pracoviště a nastavení hranice, s kolika rodinami může najednou zaměstnanec pracovat. Většina sociálních pracovníků hodnotila pozitivně zavedení supervize. Došlo k rozvoji a zvýšení kvality práce, výklad pojmů se stal jasnější. Naopak všichni komunikační partneři negativně vnímali, že po zavedení standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí došlo k navýšení administrativního zatížení sociálních pracovníků. Nejvýznamnější faktory, které ovlivnily vnímání sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí při zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí, byly identifikovány jako osobní zkušenost, motivace a informace. Vágnerová (2004) zdůrazňuje, že naše názory jsou lehce ovlivnitelné novými zkušenostmi a informacemi. Záleží na tom, jaké jsou to informace, resp. jaký je jejich zdroj.