| dc.contributor.advisor | Filausová, Drahomíra | |
| dc.contributor.author | Hradecká, Karolína | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-08T13:58:33Z | |
| dc.date.available | 2021-12-08T13:58:33Z | |
| dc.date.issued | 2017 | |
| dc.date.submitted | 2017-08-16 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/34925 | |
| dc.description.abstract | Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace porodní asistentky se ženou při porodu a v šestinedělí. Teoretická část je rozčleněna na dvě kapitoly. První kapitola blíže specifikuje pojem a proces komunikace, způsob, jakým je komunikace vnímána a její význam, zároveň vymezuje faktory ovlivňující komunikační proces. Ve druhé kapitole jsou popsány verbální, paralingvistické a neverbální složky komunikace uplatňované při porodu a v šestinedělí. Kapitola podrobně popisuje komunikaci v první, druhé, třetí a čtvrté době porodní, komunikaci v době poporodní, a zaměřuje se i na specifika komunikace s klientkou se změněným psychickým stavem (poporodní blues, poporodní deprese, poporodní psychóza). Cíl práce byl stanoven tak, aby bylo možné zjistit, jakým způsobem klientky vnímají komunikaci porodních asistentek na porodním sále a v šestinedělí. První výzkumná otázka se zabývala spokojeností žen s komunikací porodních asistentek na porodním sále. Druhá výzkumná otázka řeší spokojenost žen s komunikací porodních asistentek na stanici šestinedělí. Pro realizaci empirické části práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření. Techniku sběru dat tvořil individualizovaný polostrukturovaný rozhovor, kdy hlavním cílem bylo získat podrobné informace ve zkoumané oblasti.Rozhovor byl nahrán na diktafon poté byl převeden do elektrické podoby a následně byla provedena analýza textu. Odpovědi klientek jsou v práci rozlišeny kurzívou. Souhlas s rozhovorem byl klientkami vždy poskytnut dobrovolně ústní formou, klientky byly seznámeny se skutečností, že rozhovor je anonymní a výsledky výzkumu budou využity pouze pro účely bakalářské práce. Výzkumný soubor tvořilo devět klientek od 5. dnů do 2 měsíců po porodu, přičemž šest klientek bylo po spontánním vaginálním porodu, u jedné klientky bylo nutné vést porod vaginálně instrumentační metodou VEX, dvěma klientkám pak bylo těhotenství ukončeno operačně, císařským řezem. Rozhovor byl realizován na podkladu dvojího setkání, s časovým rozestupem 1 týden mezi rozhovory, přičemž rozhovor byl veden za pomocí 11 předem připravených otázek pro každou oblast výzkumu (porodní sál, šestinedělí), zároveň byly klientkám vždy pokládány i doplňující otázky pro upřesnění obsahu hlavní otázky. První tři otázky byly identifikační. Obsahovaly informace o věku, paritě, vzdělání, vedení porodu a rodinném stavu klientky. Další otázky se již zabývaly komunikací v konkrétních situacích (porodní sál, šestinedělí). Výzkum probíhal v období květen až červen 2017 včetně. Výzkum byl rozdělen pro přehlednost na dvě části, a to na komunikaci s klientkou na porodním sále a komunikaci s klientkou v šestinedělí, následně byl výzkum zpracován do kategorií a schémat, které obsahují podstatné informace a výsledky výzkumu. Analýzou výsledků kvalitativního výzkumného šetření bylo dospěno k jistým závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala spokojeností klientek s komunikací na porodním sále. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že klientkám byly poskytovány informace o průběhu porodu, metodách tlumení bolesti. Dále byly klientky informovány o postupech v průběhu porodu. Klientky hodnotily přístup porodních asistentek kladně na základě podpory, která jim byla při porodu poskytnuta, s komunikací byly z velké části spokojeny. Z výzkumného šetření také vyplynulo, že pouze čtyři klientky byly dostatečně a v plném rozsahu informovány o metodách tlumení bolesti. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, zda byly klientky spokojené s komunikací na stanici šestinedělí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že klientkám bylo v rámci edukace poskytnuto příliš velké množství informací za krátký časový úsek. Přístup porodních asistentek byl hodnocen kladně. | cze |
| dc.format | 104 s., 13 s. | |
| dc.format | 104 s., 13 s. | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | Komunikace; porodní asistentka; empatie; důvěra; vztah; porod; šestinedělí | cze |
| dc.subject | Communication; midwife; empathy; trust; relationship; childbirth; delivery; puerperium | eng |
| dc.title | Komunikace porodní asistentky se ženou při porodu a v šestinedělí | cze |
| dc.title.alternative | Communication as a midwife to a woman during childbirth (delivery) and in the puerperium. | eng |
| dc.title.alternative | - | cze |
| dc.type | bakalářská práce | cze |
| dc.identifier.stag | 51808 | |
| dc.description.abstract-translated | The bachelor thesis deals with the issue of the communication of a midwife with a woman during childbirth and in the puerperium. The theoretical part is divided into two chapters. The first chapter specifies in detail the concept and process of communication, the way communication is perceived and its importance; it also defines the factors influencing the communication process. The second chapter describes the verbal, paralinguistic and non-verbal elements of communication used during childbirth and in the puerperium. The chapter describes in detail the communication in the first, second, third and fourth stage of childbirth, after childbirth communication, and also focuses on the specifics of communication with a client with changes mental state (puerperium blues, puerperium depression and puerperium psychosis). The purpose of the work was to identify how clients perceive the communication of midwives in the labour ward and during the puerperium. The first research question addresses the women 's satisfaction with midwifes´ communication in the labour wards. The second research question addresses the women 's satisfaction with midwives´ communication during the puerperium stage. For implementation of the empirical part of the thesis qualitative research survey was used. The technique for collecting data created an individualized semi-structured interview where the main objective was to obtain detailed information in the researched field. The conversation was recorded on a dictaphone and then transferred into electronic version and text analysis was performed. Clients' answers are distinguished in italics. Verbal consent to the interview was always provided by the clients voluntarily, the clients were informed about the fact that the interview is anonymous and the results of the research would be used only for the purposes of the bachelor thesis. The research group consisted of nine clients from 5 days to 2 months after delivery. While six clients had spontaneous vaginal delivery, for one client an instrumental vaginal method VEX had to be used, and then for two clients the pregnancies were terminated surgically by caesarean section. The interview was conducted on the basis of two meetings, with a time span (1 week) between the interviews. The interview was conducted using 11 previously prepared questions for each area of research (the labour ward, the puerperium) and the clients were always also asked additional questions. The first three were identification questions; the other questions already dealt with communication in specific stages (labour ward, puerperium). The survey was conducted between May and June 2017 including. The research was, for its clarity, divided into two parts; to communication with the client in the labour ward and to communication with the client during the puerperium, following that the research was elaborated into categories and charts, which contain essential information and the results of the research. By analysing the results of the qualitative research, some conclusions and answers to research questions have been reached. The first research question addressed the satisfaction of clients with communication in the labour ward. A research survey found that patients were provided with information on the course of labor, methods of pain management. In addition, clients were informed about procedures during childbirth. The clients evaluated the approach of midwives positively on the basis of the support provided to them during delivery, and they were largely satisfied with the communication. The research also revealed that only four clients were adequately and fully informed about pain management methods. The second research question was whether the clients were satisfied with the communication at the post-mortem station. From the research, it was found that clients were provided with too much information within a short period of time.The midwife's approach was evaluated positively. | eng |
| dc.date.accepted | 2017-09-21 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Porodní asistentka | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Bc. | |
| dc.thesis.degree-program | Porodní asistence | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Trešlová, Marie | |
