Prevence syndromu vyhoření u poradců rané péče

Abstract

Bakalářská práce se zabývá otázkou prevence syndromu vyhoření, jaké jsou možnosti a metody, které mohou být využity v rámci osobnostní a v rámci organizace. Možnosti a metody prevence syndromu vyhoření byly zjišťovány u poradců rané péče ve středisku Raná péče Kuk, z.ú. nacházející se v Plzni. Tato bakalářská práce je koncipována do dvou částí. Teoretické a praktické části. Cílem práce bylo zjistit, jaké oblasti prevence syndromu vyhoření jsou pro poradce rané péče daného střediska prioritní. Teoretická část popisuje problematiku syndromu vyhoření. Vymezuje a definuje pojem syndromu vyhoření, ohrožené skupiny osob, dále se zabývá rizikovými faktory, které přispívají vzniku syndromu vyhoření a popisuje nejčastější projevy, příznaky a fáze, které jsou pro syndrom vyhoření typické. Následně se v teoretické části nachází kapitola prevence syndromu vyhoření, která je rozdělena na oblast prevence na úrovni osobnostní a prevence na úrovni organizace. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na ranou péči, vysvětlení pojmu, vymezení práv a povinností poradců rané péče a je zde zmapován současný stav rané péče v ČR. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Při výzkumu byla použita metoda dotazování a technika rozhovoru dle návodu. Výzkumu se zúčastnili 3 informanti, kteří byli vybráni dle metody kvótového záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou vytváření trsů. Z výzkumu vyplynulo, že poradci rané péče daného střediska znají problematiku syndrom vyhoření a jeho prevence. Možnosti prevence na úrovni osobnostní využívají individuálně. Na organizační úrovni využívají možnosti prevence hlavně v podobě supervize, intervize a následného vzdělávání. Z výzkumu dále vyplynulo, že poradci rané péče daného střediska vnímají jaké klíčovou součást prevence syndromu vyhoření dobré vztahy na pracovišti a vzájemnou podporu a respekt.