| dc.contributor.advisor | Velemínský, Miloš | |
| dc.contributor.author | Bláhová, Veronika | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-08T13:55:12Z | |
| dc.date.available | 2021-12-08T13:55:12Z | |
| dc.date.issued | 2017 | |
| dc.date.submitted | 2017-05-03 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/34799 | |
| dc.description.abstract | Zdravotně sociální dopady dětí s vybranými očními poruchami
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na zdravotně sociální dopady dětí s vybranými očními poruchami. Oči jsou pro člověka velice důležitým orgánem, prostřednictvím kterého získává zdravý jedinec až 80 % informací z okolního světa. Právě proto je považován za nejdůležitější ze všech smyslů. Mezi námi se však vyskytují i tací, kterým není plné zdravý tohoto smyslu dopřáno, takže z různých příčin mají vidění narušené, či zcela poškozené. Tito jedinci trpí některou ze zrakových poruch a musí i přes mnohá znevýhodnění zvládat nástrahy běžného života. Některé činnosti, které zdravý člověk považuje za naprosto běžné, jsou pro člověka s takovýmto znevýhodněním zcela vyloučené. Cílem teoretické části práce bylo popsat zrakové ústrojí, nastínit problematiku jednotlivých zrakových vad a v neposlední řadě popsat zdravotně-sociální dopady nejen na děti, ale i na jejich okolí, tedy především rodinu. Cílem praktické části práce bylo zjistit vliv očního postižení u dětí na kvalitu života. Věkovou kategorii dětí jsem si vybrala ve věku 13 18 let. Tedy takové děti, které si jsou již schopny samy uvědomovat aktuální dopad na jejich přítomnost, či dopady budoucí. Pro naplnění cíle práce jsem si vybrala kvalitativní výzkum metodu dotazníku PedsQL pro děti a jejich rodiny. Výzkumný soubor tvořilo šest osob (dětí) a šest rodičů. Konkrétně se jednalo o pět dívek a jednoho chlapce. Z rodičů se vždy zúčastnily matky. S těmito oslovenými jsem vyplnila dotazník PedsQL, který je pro toto dotazování určený. Výzkum probíhal vod února do března 2017. Výsledky jsem zpracovala do tabulek a do přídavné myšlenkové mapy, která vždy zastupuje jednotlivého dotazovaného. Výzkumem bylo zjištěno mnoho zajímavých informací, například, že žádné z dětí netrpí pocitem "nekvalitního" života, naopak někteří rodiče mají o dítě větší strach kvůli jeho znevýhodnění, nebo nemají dostatečnou podporu v rodině. Výsledky by mohly upozornit sociální pracovníky na možná rizika a přispět k prevenci a zkvalitňování života znevýhodněných. | cze |
| dc.format | 62 s. (81 001) | |
| dc.format | 62 s. (81 001) | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | zrakové poruchy; kvalita života; zrakové znevýhodnění | cze |
| dc.subject | Visual disturbances; quality of life; Visual disadvantage | eng |
| dc.title | Zdravotně sociální dopady dětí s vybranými očními poruchami | cze |
| dc.title.alternative | Social and Medical Impacts of selected Eye Disorders among Children | eng |
| dc.type | bakalářská práce | cze |
| dc.identifier.stag | 51238 | |
| dc.description.abstract-translated | Zdravotně sociální dopady dětí s vybranými očními poruchami
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na zdravotně sociální dopady dětí s vybranými očními poruchami. Oči jsou pro člověka velice důležitým orgánem, prostřednictvím kterého získává zdravý jedinec až 80 % informací z okolního světa. Právě proto je považován za nejdůležitější ze všech smyslů. Mezi námi se však vyskytují i tací, kterým není plné zdravý tohoto smyslu dopřáno, takže z různých příčin mají vidění narušené, či zcela poškozené. Tito jedinci trpí některou ze zrakových poruch a musí i přes mnohá znevýhodnění zvládat nástrahy běžného života. Některé činnosti, které zdravý člověk považuje za naprosto běžné, jsou pro člověka s takovýmto znevýhodněním zcela vyloučené. Cílem teoretické části práce bylo popsat zrakové ústrojí, nastínit problematiku jednotlivých zrakových vad a v neposlední řadě popsat zdravotně-sociální dopady nejen na děti, ale i na jejich okolí, tedy především rodinu. Cílem praktické části práce bylo zjistit vliv očního postižení u dětí na kvalitu života. Věkovou kategorii dětí jsem si vybrala ve věku 13 18 let. Tedy takové děti, které si jsou již schopny samy uvědomovat aktuální dopad na jejich přítomnost, či dopady budoucí. Pro naplnění cíle práce jsem si vybrala kvalitativní výzkum metodu dotazníku PedsQL pro děti a jejich rodiny. Výzkumný soubor tvořilo šest osob (dětí) a šest rodičů. Konkrétně se jednalo o pět dívek a jednoho chlapce. Z rodičů se vždy zúčastnily matky. S těmito oslovenými jsem vyplnila dotazník PedsQL, který je pro toto dotazování určený. Výzkum probíhal vod února do března 2017. Výsledky jsem zpracovala do tabulek a do přídavné myšlenkové mapy, která vždy zastupuje jednotlivého dotazovaného. Výzkumem bylo zjištěno mnoho zajímavých informací, například, že žádné z dětí netrpí pocitem "nekvalitního" života, naopak někteří rodiče mají o dítě větší strach kvůli jeho znevýhodnění, nebo nemají dostatečnou podporu v rodině. Výsledky by mohly upozornit sociální pracovníky na možná rizika a přispět k prevenci a zkvalitňování života znevýhodněných. | eng |
| dc.date.accepted | 2017-09-06 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Rehabilitační - psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Bc. | |
| dc.thesis.degree-program | Rehabilitace | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Jánský, Petr | |
