Připravenost starostů obcí Jihočeského kraje na mimořádné události a krizové situace

Abstract

Cílem práce bylo posoudit připravenost starostů obcí v Jihočeském kraji na mimořádné události a krizové situace v souladu s platnou Koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení. Celkem bylo osloveno 570 obcí, z kterých se vrátilo 56 odpovědí. Jelikož se jedná o problematiku mimořádných událostí a krizových situací, měli by být starostové obcí v dostatečné míře informováni a připraveni. Teoretická část je věnována rozboru zákonů pro povinnosti starostů obcí a obecních úřadů z pohledu mimořádných událostí a krizových situací. V práci je definováno celkem 5 zákonů a dále pak kapitola o spolupráci starosty obce s velitelem zásahu a tok informací a dokumentů na úrovni obce za vzniku mimořádné události. Jedná se o rozbor zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Pro testování hypotézy "Informovanost starostů obcí Jihočeského kraje na úseku problematiky mimořádných událostí a krizových situací nedosahuje 75 %" bylo realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření. Dotazník obsahoval celkem 51 otázek a byl rozdělen na 4 podrobné úseky a to, informace o respondentovi, aspekty připravenosti, aspekty informovanosti a další aspekty. K hodnocení informovanosti starostů obcí byla stanovena hranice 75% úspěšnosti správných odpovědí. Z výsledků se prokázala nedostatečná informovanost a to na hranici 25 %. Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že připravenost a informovanost starostů obcí je nedostačující a poukazuje na nutnost starosty obcí o této problematice více seznámit.